Příběh 12.část
Kde skončila Erin? Jak bude její život dál pokračovat, po tak hrůzostrašných prožitcích? A co Mia, přežije? A jak bude reagovat Odeta s Oliverem?
Stoky
Idris to odhadl, Erin skutečně prošla tunelem až do Windenburgu. Bohužel to byla spíše stoka, takže Erin strašně páchla a byla špinavá jako čuně. V tunelu byla tma, zima a vlhko. Erin byla úplně prochladlá a třásla se, navíc se v té tmě příšerně bála a ke všemu byla smutná a vyděšená ze všeho co se ten den stalo. Přišla o milovanou maminku a April jí před očima zabila otce. Sice ho neznala a dávala mu za vinu, že nezachránil maminku, ale byl to pro ni příšerný pohled. Nikdy neviděla upíra v temné podobně, znala je jen z té dobré stránky, ta druhá ovšem, ta jí vyděsila. Proto utekla do toho houští. Bála se April. Pak našla ten zarostlý poklop. Šel snadno otevřít, chtěla se tam schovat, ale klopýtla a skutálela se dolů do nějakého tunelu. Potom jen dlouho šla a šla a doufala, že najde konec. A po pár hodinách ho konečně našla. Nevěděla co teď má dělat. Poznala kde je, architekturu Windenburgu už znala. Ale domů se vrátit nechtěla. Ne, když tam nebyla maminka. Navíc se bála, že tam bude April. Stále měla před očima ty planoucí, přízračně bílé oči a vyceněné zuby. Věděla, že tu má někde příbuzné, ale pamatovala si hádku maminky a babičky o svých narozeninách. Nevěděla o čem se hádaly, ale v té vzpomínce Erin plakala a maminka byla smutná. To jí stačilo jako důvod je nevyhledávat. Byla unavená. Padla na první lavičku, kterou potkala a okamžitě usnula...
Podzemka
Ráno se Erin omyla na místní veřejné toaletě. Páchlo to tam stejně jako ve stokách, ale neměla moc na výběr. Taky se rovnou napila vody z kohoutku, měla hroznou žízeň. Potulovala se po městě a přemýšlela co teď. Vrátit se domů? Počkat až ji najdou? A co potom? Bude žít na místě kde jí všechno připomínalo maminku? Nebo u upírů, kteří jí momentálně děsili k smrti? To ne. Nechtěla se tam vrátit. Nechtěla tomu čelit. Už takhle cítila, jak jí smutek neustále stahuje krk a nutí ji vzlykat. Najednou zahlédla rychlou šmouhu, která proběhla na protějším břehu řeky. "April!" lekla se Erin "Hledá mě.." došlo jí ihned. Schovala se za křoví a přemýšlela co dál. Musela se rozhodnout rychle. April by ji co nevidět našla, ale Erin se rozhodla, že o to zatím nestojí. Seběhla schody dolů do podzemky. Nastoupila do prvního vlaku, který zahlédla. Nikdo si jí ani nevšiml. Dveře se za ní rozjeli a vlak se rozjel. Erin si oddechla. Vlak jel pár hodin, Erin se cestou kochala výhledem z okýnka. Zelené lesy brzy vystřídaly šedivé mrakodrapy, který byly vyšší než co kdy spatřila. Stála tam s otevřenou pusou a hleděla na ty betonové obry. "Kontrola vstupenek!" ozvalo se na druhém konci vagonu. Revizor se rychle blížil, ale vlak zrovna stavěl ve stanici. Erin kvapně vyběhla. "San Myshuno." přečetla si nápis na ceduli u východu metra...
Hlad, smrad a smutek..
Erin se většinu odpoledne jen ta potloukala městem a kochala se, ale potom zapadlo slunce a ji přepadl šílený hlad. Dorazila na náměstí kde rozdávali jídlo zadarmo "To je skvělé město!" zajásala Erin a vzala si talíř. "Au, au, au! Pálí! Páálíí!" vyjekla najednou a vyšlehla plamen jako draci v jejích knížkách. Pán u protějšího stánku se jí posmíval a tak odešla. Měla potřebu se napít a tak opět vlezla na věřené toalety a napila se z kohoutku, ale potom jí v krku pálilo snad ještě víc. Nadávala tak moc, že jedna paní, stojící ve frontě venku, si čůrání rozmyslela a radši šla jinam. "Aaa můj žaludek.." držela se za kručící břicho Erin. Pořád měla hlad a navíc jí hořelo v krku a ústech. Našla nějakou krabici, na které bylo napsáno "Vem si co chceš", Erin pokrčila rameny a začala přehrabovat veteš s nadějí, že najde alespoň staré sušenky, ale žádné tam nebyly, ani jiné jídlo ne. Nouze dohání člověka k činům, které by si nikdy nepomyslel, že udělá. Erin to brzy sama zjistila, když hleděla do odpadkového koše. Zdálo se jí, že cítí vůni pizzy a dokonce viděla i krabici pod hromadou harampádí a tak sebrala odvahu a ponořila se tam. Ohromné zklamání. Krabice byla prázdná a Erin špinavá. Cítila se zle a její tělo začalo vyzařovat sytě oranžovou záři. Zhroutila se na zemi o kousek dál. Chyběla jí maminka a sžíral ji hlad. Plakala až vyčerpáním usnula. "Hej, vstávej..." probudil ji milý hlas...
Růžovláska
"Fuj, to je teda smrad! Válela ses v hnoji nebo co..?" narovnala se prudce žena s růžovými vlasy a zacpala si nos. "Ne.." urazila se Erin "..v popelnici.." zašeptala bokem, ale když ucítila odér svého oblečení, málem se poblinkala. "Kde máš rodiče?" zeptala se žena. "Žádné už nemám.." svěsila hlavu Erin. "A co nějaké jiné příbuzné? Kde ses tu vzala?" vyzvídala dál růža, bez náznaku soucitu. "Nemám nikoho." zalhala "Přijela jsem vlakem.." zavrávorala Erin a padla zase na zem. "Co je ti?" sklonila se k ní žena "Jsi nemocná?" prohlížela jí. "Ne, mám strašný hlad a jsem unavená... chci maminku." rozplakala se Erin. "Ššš, to bude dobrý. Pojď, můžeš dneska přespat u mě. Dám ti něco k jídlu, seš úplně bílá." natáhl jí ruku žena. Erin trošku váhala, ale hlad byl silnější, než strach z cizího člověka a tak se chytila ženiny ruky a nechala se zvednout na nohy. Znovu zavrávorala. "Motá se mi hlava.." klekla si znovu Erin. "No to si děláš srandu.." zavrtěla hlavou žena a podívala se k nebi, hlasitě oddychla "Fájn, chyť mě kolem krku. Dneska je den dobrých skutků nebo co.." nevěřícně protočila oči a sehnula se k holčičce, když se jí Erin chytila, zvedla ji v náručí a kráčela s ní domů. "To jsou nápady, jet vlakem sama do cizího města.." vynadala jí žena, ale Erin jí usnula v náručí. Takhle jí nosila máma. Cítila se příjemně. "Vstávat, jsem tady... tamhle je koupelna, běž se omejt, připravim ti jídlo a jdu spát, ty se můžeš vyspat na gauči, jsou tam polštáře a přikrývky." postrčila ji do koupelny žena. Vůně těstovin se sýrem Erin vyhnala z vany. Zhltala je za pár minut a pak spokojeně usnula, konečně čistá v teple a na měkké podložce...
Spící dívka
Zatím co Erin bloudila po San Myshunu, bojovala její maminka ve Windenburgské nemocnici o život. Utrpěla těžké poranění hlavy. Po ošetření ovšem upadla do hlubokého kóma a doktoři ji nebyli schopni probudit. Nereagovala na verbální ani neverbální pokusy o komunikaci. Bohužel neexistovala žádná léčba, která by jí mohla pomoci.Jen ležela a spala, se zavedenou nitrožilní výživou, napojena na podpůrné a monitorovací přístroje. Nereagovala na verbální komunikaci ani bolestivé podněty. Nebylo jisté, zda se vůbec ještě probere. Takové případy byly podle doktora dost ojedinělé. Všichni cítili naprostou bezmoc. April byla frustrovaná, věřila, že je ochrání a teď byla jedna z dívek mrtvá, druhá v nemocnici a malá holčička nezvěstná. Selhala. Idris to nevzdával, hledal Erin kde se dalo. April se obávala nejhoršího. Za křoviskem kde zmizela, byl prudký sráz a pod ním ostré útesy. Jestli tam spadla, nezbylo z ní už nic, co by mohli najít. Zavřela oči a zavrtěla hlavou, aby setřásla tu ohavnou myšlenku. "Byla jsem na ni tak zlá! Nemyslela jsem to tak...a ona tu teď leží, možná se neprobere a ta malá...nemůžu jí ani říct jak mě to mrzí!" hroutila se u lůžka stojící Odeta "Mrzí mě to Mio, tak moc mě to mrzí!" křičela se slzami řinoucími se ze zarudlých očí, na spící dívku. Oliver se ji snažil utišit, ale sám byl tak nešťastný z celé té situace, že mu to moc nešlo. Eddie vůbec nevěděl co říct. Události posledních dní byly pro všechny naprosto neúnosné..
Roxy
Když se žena ráno vzbudila a zahlédla v obýváku spící dítě na gauči, plácla se do čela. "Sakra, tak to nebyl sen. Ty jsi pitomá Roxy, táák pitomá.." vrtěla hlavou a potichu klela. Sebrala krabičku a zapalovač z poličky a odešla potichu ven. Sešla schody od činžáku a zapálila si cigaretu. "Už zase kouříš!! Kouření zabíjí děvče!" křičela na ni stará paní z třetího patra. "To víš že jo ty stará rašple.." špitla si pro sebe Roxy a sedla si na chodník. "Co s tou holkou.. zůstat tu nemůže.." vrtěla hlavou a potáhla z cigarety. "Odvedu jí na policii... ale co když jí šoupnou do děcáku.." uvažovala a vydechla kouř. S Roxy se život nemazlil, v pubertě ji rodiče vykopli na ulici, protože byla dost problémové dítě a tak se protloukala jak to šlo. Nikde jí nechtěli zaměstnat, protože neměla žádné pořádné vzdělání ani zkušenosti a když už, tak jí výdělek stačilo sotva na jídlo. Brzy přišla na to, že šikovná a pěkná holka si může vydělat i jinak. Vlastním tělem. Nejdřív jí to přišlo odporné, ale časem si zvykla. Sypalo to pěkné peníze. Měla několik stálých klientů, většinou to byli ženáči, kteří utíkali od svých žen za jiným potěšením. Nyní měla vlastní byt, lednici plnou jídla a teplou vodu. O šťastném, naplněném životě se ale nedalo mluvit..
Co s tebou?
Když Roxy dokouřila, vrátila se do bytu. Erin už byla vzhůru a čekala co se bude dít. Dostala staré Roxyno tričko, protože její oblečení bylo už dost špinavé a zasmrádlé. Měla ho jako šaty. Vyrazily spolu na oběd, Roxy se s ní chtěla dohodnout kam teď půjde. "Jedno burrito prosím.." pískla Erin na prodavače u stánku. "Jasan. Jé čau kotě.." mrkl prodavač na Roxy "..můžu po šichtě zaskočit?" opřel se sebevědomě o pult. "Po padesáté. Ne.." odbyla ho Roxy a posadila se s Erin ke stolku na náměstí. "To byl tvůj přítel?" vyzvídala Erin. "Fuj.." zaxichtila se znechuceně Roxy. Specializovala se na bohatší klientelu než prodavače u stánků. To bylo pod její úroveň. "Hele prcku, co s tebou? U mě zůstat nemůžeš, fakt nemáš nějakou rodinu? Vzdálenou?" vyložila karty na stůl Roxy. "Ty mě vyhazuješ? Zase půjdu na ulici??" posmutněla Erin a udělala oči. "Já eh.. sakra, netvař se tak. Nevyhodím tě na ulici.." povzdechla si odevzdaně Roxy "..hele choděj mi domů často muži. To není vhodné prostředí pro holku ve tvym věku." snažila se jí to vysvětlit. "To nevadí, budu potichu! Prosííím!" žadonila Erin. "Bože ty se mi snad zdáš."povzdechla si opět Roxy "Víš jak to chodí? Když má chlap rád ženskou?" zeptala se najednou. Erin byla se vším obeznámena, jednou totiž načapala Miu s Avery a tak jí musely, celé rudé, všechno vysvětlit. Hrdě se narovnala, "No jasně. Funěj spolu pod peřinou.." zaculila se...
Práce a zábava
Když San Myshuno zahalila noc, objevil se u Roxyných dveří návštěvník "Zlato, jsi doma?". Roxy zpozorněla, "Já zapomněla!" pleskla se do čela "To je Elis... víš co jsme si říkaly?" ukázala vážně prstem na Erin a vykročila ke dveřím. "Ta jen zvedla palec, nasadila si sluchátka a pustila videohry "Bav se!" houkla na Roxy. Ta se zarazila a otočila se nevěřícně na dívku, ale ta už pařila hry a nevšímala si jí, "Neuvěřitelné.." vrtěla hlavou Roxy, ten den už po několikáté. "Tady jsi.." přivinul se k ní muž, jakmile mu otevřela dveře. Jeho oči padly na gauč "Ty máš dítě lásko?" zeptal se s lehkým zájmem. "Ne, je tu jen na čas.." chtěla mu vysvětlit Roxy, ale Elis už slyšel co potřeboval a začal ji líbat a vyhrnovat tričko. "Počkej, až v ložnici.." odtrhla ho Roxy a strkala před sebou. Jakmile zabouchla dveře, udělal to, co uměla nejlépe. Elis byl jako vždy spokojený a za službu zaplatil. Odešel po pár hodinách. Muži nikdy nezůstávali přes noc, doma na ně čekaly jejich ženy. Roxy si dala sprchu a uložila Erin na gauči. Cítila se trochu provinile a doufala, že holčička opravdu nic neslyšela...
Mýval a Liška
Erin pomalu opouštěla svůj starý život. Ze světa neznalé, trošku rozmazlené princezny rostla odvážná, samostatná rebelka. Roxy se smířila s tím, že už se jí nejspíš nezbaví. Nechtěla ji ale nechat jen tak poflakovat a tak jí dostala na školu. Ředitel byl věrným klientem Roxy a tak to nebylo moc těžké, jen jí zapsal pod příjmením Roxy tedy Foxová. Erin byla nadšená a ve škole si našla rychle nové kamarády. Bylo zajímavé, že nikdo neřešil její fialové oči, ale bylo to prostě tím, že v San Myshunu bylo tolik exotů, že to už nikoho nepřekvapilo. Každé ráno, před odchodem do školy, seběhla dolů na náměstí a povídala si s místními mývaly. Díky její lásce ke zvířatům, ji to k těmto existencím podivně táhlo. Roxy jí sice varovala, ať se od nich drží dál, že jsou to podivíni, ale Erin si nemohla pomoct. Měli ji rádi, moc simíků se s nimi nebavilo, protože to byli bezdomovci, ale Erin s nimi díky tomu soucítila ještě víc. "Přinesu vám nějaké jídlo ze školní jídelny. Kuchařkám určitě něco zase zbude.." volala na ně Erin a pelášila do školy. "Jsi poklad lištičko!" volal na ni jeden z mývalů. Ano, nové příjmení Foxová s sebou přineslo i tuto zvířecí přezdívku. Erin se to líbilo. Na svůj starý život začala pomalu zapomínat. Nové prostředí bylo plné zajímavých vjemů a nic jí nepřipomínalo její starý život. Byla to nová Erin. Erin Hillová zmizela a nahradila ji Erin Foxová. Liška ze San Myshuna...
Práce, zábava a medvědi
Roxy chodila skoro každý večer ven a občas s sebou vzala i Erin. Ta měla nejraději snobskou bowlingárnu na střeše mrakodrapu. Byl odtamtud super výhled a navíc ta hra Erin bavila. Roxy ale ne. Nešlo jí to a vztekala se. Brzy to vzdala a přesunula se na bar, po pár panácích a troše snahy se se svým nejnovějším úlovkem přesunula do většího soukromí, mimo světla, kde nikdo neseděl. Erin bylo trochu trapně, protože zahlédla jak muž vyhrnul Roxy tílko a věnoval se jejím přednostem. Celá rudá zapadla k baru a řekla si o limonádu. Měla štěstí, zrovna začal medvědí večer a tak byla brzy zase obklopena zvířaty. "Co tu děláš takhle pozdě? Neměla bys být doma?" vyptával se podezíravý barman. "Jen ji nechte!" zabručel jeden medvěd. "Jo, Liška je speciální případ, viď?" chechtal se další medvěd. Erin se uculila "Přesně tak! Úkoly mám hotové a svačinu v lednici.."pokrčila rameny. "No! Tak co máš za problém?" zabručel zase medvěd na barmana. "Nojo, vždyť už mlčím.." urazil se barman a šel obsluhovat na druhý konec pultu. Erin měla hned lepší večer. Roxy se vrátila asi po hodině. Zastrčila si peníze do kapsy na zadku, jednu bankovku plácla na pult a společně vyrazily domů..
Naštvaná a rudá
Bydlení sdílené s prostitutkou bylo pro Erin čím dál nepříjemnější. Dost často se stávalo, že přišla domů dřív než měla a zahlédla něco, co opravdu vidět nechtěla. Ve třídě byla za hvězdu, všechny dívky chtěly vědět, jak to chodí mezi mužem a ženou a jestli Roxy umí nějaké speciální praktiky. Byly prostě zvědavé, puberta jim klepala na dveře a některými už zmítala plnou silou. Erin už dávno věděla jak to chodí, věděla i to co vědět nepotřebovala a nerada to rozebírala s ostatními, na večer, kdy Roxy načapala s mužem na kuchyňské lince, zapomínala jen těžko. Víc jí ale vadilo, když muži vedli oplzlé řeči a narážky i na ni. To rovnou znechuceně odcházela s hlasitým bouchnutím dveří z bytu. Většinou pak bloumala po městě a čekala až Roxy své zákazníky vyprovodí. Někdy ale musela čekat docela dlouho a tak obvykle zapadla do karaoke baru, který byl kousek od jejich bydliště. "Ahoj Daisy.." zamávala Erin na barmanku "..dneska noční?" vysoukala se na vysokou barovou stoličku. "Ahoj Lištičko. Jo, Rendy je marod... nebo spíš včera chlastal a simuluje, tak to zbylo na mě.." povzdechla si barmanka, "..Roxy má zas společnost?" pozvedla obočí. Erin mlčky přikývla. "A jéé, kdes je načapala dneska?" chechtala se barmanka, když zahlédla její rudé tvářičky. "V křesle.." zamručela Erin "..bylo to moje oblíbené křeslo!" pleskla naštvaně dlaní do pultu. Barmanka se chechtala a otírala čisté sklenice...
Hádka
O pár hodin později do baru dorazila Roxy, "Hej prcku, pojď domů, už odešel.." mávla na holčičku. Ta vztekle sklouzla ze židle, "Hurá.." zavrtěla naštvaně hlavou. "Co je ti?" koukala na ni nechápavě Roxy. "Co mi je? Jsou tři hodiny ráno! Za tři hodiny vstávám do školy, zase budu v hodinách spát a učitelka mi vynadá! Proč s nima nemůžeš chodit jinam? Zvládáš to všude, můžeš je klidně ojet támhle za rohem, je tam tma.." mávla rukou Erin směrem ke staré budově. Roxy na ni koukala neschopna cokoliv říct, nevěřila tomu co právě slyšela. "Uvědomuješ si že žiješ v MÉM bytě a jíš MOJE jídlo za MOJE peníze?" vyhrkla ze sebe po chvíli. "Jo.." zrudla Erin "..promiň já jen, to křeslo mám ráda!" dupla vztekle a vyrazila z baru domů. Roxy za ní ještě chvilku koukala a pak si sedla na barovou židli. "Jedno pivo Daisy.." mávla na barmanku a zapálila si cigaretu. "Je to jen dítě Roxy, zkusila si toho už moc..." podala jí půllitr barmanka. Roxy ho do sebe kopla a otočila se. Hleděla ven z okna a vdechla cigaretový kouř "Já byla taky dítě když mě vykopli.. ona alespoň nemusí dělat to co já.." pronesla tiše, ale barmanka ji slyšela. "Je dobře že tě má, zocelí se a připraví na život. to není na škodu. Bude to jednou odolná a silná ženská." řekla barmanka otírajíc pult, zamokřený od oroseného půllitru. Roxy už nic neřekla, jen kývala hlavou...
Přání
Roxy se od té hádky snažila netahat si chlapy domů. Většinou chodila k nim, nebo s nimi zapadla do ložnice a napjatá situace se tak brzy uklidnila. Erin byla spokojená, mohla se soustředit na školu, protože do ní chodila odpočatá a díky tomu si dost zlepšila známky. "Blížej se tvoje narozky Lištičko. Máš nějaké speciální přání?" zeptala se jednoho večera Roxy, když společně sledovali film. "Hmm, co takhle zajít do nějaké restaurace? Té nové...například.." zkusila to Erin. Ta restaurace byla úplně nová a pěkně drahá. Erin chodila kolem ní cestou ze školy a vždycky slintala za výlohou. Vypadala trošku jako hladový bezdomovec, jednou ji číšník hnal pryč, protože děsila návštěvníky. "Tam? Je to tam dost snobské.." zamračila se Roxy "..ale mám nápad, na něco lepšího!" dodala. Erin se usmála "Co?". "To ti nepovím, bude to překvapení.." zatvářila se tajemně Roxy. Erin zatajila dech, milovala překvapení "Já se těším!". Roxy si jí najednou přitáhla "Změnila jsi mi život víš to? Ještě že jsem tě tenkrát našla.." přitáhla ji k sobě. Erin se jen chechtala. Díky ní byla Roxy zodpovědnější, víc se snažila a měla pocit, že její život má alespoň nějaký smysl. Byla to výhra pro obě, že se našly...
Překvapení
Týden na to přišel den D. Roxy vzala Erin do její oblíbené bowlingárny na střeše mrakodrapu. Připravila tam pro ni speciální sezení s nádherným výhledem na metropoli, flitrovaným ubrusem a vlastnoručně pečeným hamburgerovým dortem. "Jééé to je skvělé Roxy." žasla Erin. "To není všechno Liško!" přerušila ji rázně Roxy a vytáhla svůj milovaný zapalovač. Měla pro ni připravený prvotřídní ohňostroj. Celé nebe zářilo a všichni simíci na střeše i pod mrakodrapem se kochali s nimi. Modrá, zelená, fialová! Obloha hrála všemi barvami, byla to nádhera a Erin se cítila výjimečně, protože to bylo jen a jen pro ni. Roxy vytáhla ještě několik prskavek a rozdala je všem okolo. Každá svítila jinak. Erin měla žlutou a Roxy zelenou, malovaly s nimi obrazce a užívaly si krásný večer. Když ohňostroj dobouchal a světla pohasla, přišel čas sfouknout svíce. "Přej si něco.." špitla Roxy. Erin zavřela oči "Přeju si... štěňátko!" foukla prudce a sfoukla všechny svíčky. "Vážně? Psa? Ten by byl levnější než ten ohňostroj sakra.." vrtěla hlavou Roxy...
Velká Liška
Liška vyrostla a stala se zní mladá žena. Překrásná mladá žena. Její dokonalou tvář, růžové rty a fialkové oči s hustými dlouhými řasami, rámovaly dlouhé, vlnité, havraní vlasy. Byla tvrdohlavá, ale vychytralá, jako správná liška. Měla problém věřit lidem a tak byla obezřetná a víceméně samotářská, proto se rozhodla zasvětit svůj život těm jediným bytostem, které svou lásku nepředstírají. Studium veteriny pro ni byla jasná volba i přesto, že to byla jedna z nejnáročnějších škol. Přijímačky zvládla jen tak tak a skákala radostí, když dostala dopis o přijetí. Musela ale kvůli tomu začít dojíždět do jiného města a ze San Myshuna to měla do Brindleton Bay pěkný kus cesty vlakem, proto začala hledat nějaké ubytování blíž. Roxy jí v tom pomáhala, měla radost, že má Erin vykročeno ke spořádanému životu a na rozdíl od ní snad v životě něčeho dosáhne. Mrzelo ji, že o ní přijde, ale přála jí jen to nejlepší. Erin byla díky Roxy zocelená a sebevědomá. Bohužel taky trošku hádavá. Ráda si prosazovala svou a většinou uspěla tam, kde by to jiní dávno vzdali. Odhodlanou Liška ze San Myshuna, teď čekal nový život...
Procitnutí
Noc kdy Erin oslavila narozeniny, nebyla kouzelná jen pro ni. Na jiném místě a v jiném městě procitl jako zázrakem někdo, kdo pro ni byl nesmírně důležitý a na koho už téměř zapomněla, neb ho měla za nadobro ztraceného. V pokoji převládala tma a krotilo ji jen světlo z rentgenové tabule. Ležící žena chvilku cukala hlavou, jakoby prožívala zlý sen. Najednou otevřela oči. "Ne!" vykřikla a opřela se na lůžku o lokty. Zrychleně dýchala a zmateně se rozhlížela po místnosti. "Kde to... co se stalo.." snažila se vzpomenout, ale byla po té dlouhé době v kómatu naprosto dezorientovaná. Posadila se na posteli. Cítila jak jí srdce rychle tluče a jeho tepání cítila i na spáncích. Hlava jí třeštila. Vzpomínky se vracely, jedna po druhé jako bumerang. Avery, Sixam, těhotenství, April, Forgotten Hollow, Argo, Idris... Erin... dům na pláži..... Damien....... královna...... záblesk........ tma. "ERIN!" zařvala ze všech sil a chtěla se postavit, ale její nohy byly po těch letech zesláblé a svaly ochablé. Okamžitě upadla na zem. Snažila se plazit, ale tělo ji neposlouchalo, nemělo žádnou sílu ani energii. "Kde je moje dcera!! Kde jeee!!!!!" ječela hystericky, oči lesklé od slz, naprosto bezmocná a zmatená...
Realita..
Několik dní po probuzení, propustili Miu do domácí péče k jejím rodičům. Doktoři doufali, že domácí prostředí jí pomůže překonat trauma z tolika ztracených let, které prospala. Možná by to i pomohlo, kdyby její dcera nebyla už osm let nezvěstná a Avery, její milovaná a věrná přítelkyně, mrtvá. Mia se zhroutila jako domeček z karet. Rozbité střípky jejího života nemělo smysl sbírat a skládat dohromady, protože některé z nich už prostě neexistovaly. Odeta s Oliverem z toho byli celí špatní a nevěděli jak jí pomoct a tak zavolali April, která cestovala s Idrisem po světě a hledala tu cennou bytost, která mohla vše napravit. "Jen tam pořád posedává.." klepala se Odetě brada jak zadržovala pláč, při pohledu na svou zlomenou dceru, sedící v trávě na pasece. "Jdu za ní, ale nevím co říct." mnula si spánky April. Nemohli Erin najít. Několik upírů jim hlásilo, že našli dívku s fialovýma očima, ale nikdy to nebyla ta správná. Nechápala kam zmizela. Prověřovala i děvčata s příjmením Hillová, ale ani tak nebyla úspěšná, bylo to k vzteku. Stále v duchu viděla to malé děvčátko, které spadlo na útesy a jejíž tělo dávno vzala voda. "Mio.." přišla k ní. "Měla jsi ji ochránit! Jen jí! Nespustit ji z očí April!" vyjela na ni třesoucím se hlasem Mia. "Já vím." špitla April se skloněnou hlavou. Vyčítala si to celou tu dobu. Nikdy ji neměla pouštět z náručí. Nikdy...
Brindleton Bay
"Kam mě to vlečeš Roxy?" houkla Erin na svůj doprovod. "Zaostáváš, pohni!" odvětila Roxy s úsměvem. Jeli se podívat do Brindleton Bay na Erininu novou školu, neboť měla brzy nastoupit. Bylo to krásné rybářské městečko. Trošku zchátralé častými nápory vody a větru, ale mělo své kouzlo. "Co říkáš?" zastavila se náhle Roxy. "A na co?" zvedla obočí Erin. "Ten pozemek. Koupila jsem ho." mrkla na ni Roxy. Erin stála s otevřenou pusou. "Pro tebe, postavíme ti tu malý domek, abys nemusela dojíždět." vysvětlila Roxy, když její společnice stále mlčela. Šetřila si peníze na lepší byt už léta, ale rozhodla se je investovat do života Erin. Ta holka si to podle ní zasloužila po tom všem a byla ráda že se tak rozhodla. Erin začala křičet. Skákala radostí a objímala Roxy. "Díky! Díky! Díky!" plakala radostí. Obě byly šťastné a Erin čekalo nové město...
Štěňátko
Stavba postupovala rychle a dům byl větší, než Erin myslela že bude. Pomalu si ho už vybavovala podle svého a trávila tu většinu času. Prázdniny se krátili a školní rok se blížil. Do San Myshuna už se moc nevracela a popravdě jí to město ani nechybělo. Brindleton Bay bylo plné milých lidí, každý tu znal každého a všichni si pomáhali a zdravili se na ulicích. Ta přátelská nálada ji rychle ovládla. Už znala Bertu z pekárny, rybáře Jima a Mindy ze samoobsluhy. Jednoho dne jí Roxy volala, že pro ni má velké překvapení a tak na ni Erin netrpělivě čekala před domem. "To je...!! To je...!! Štěně!" lapala po dechu Erin když zahlédla Roxy s malým chlupáčkem v náručí jak kráčí k jejímu domu. "Musí tě tu někdo hlídat, když tu jsi pořád sama." pousmála se smutně Roxy, Erin jí doma moc chyběla. "Jak se jmenuje?" zeptala se nadšeně Erin a vzala si od Roxy pejska. "To je na tobě, prý docela vyroste, ale má přátelskou povahu a měl by se snadno vycvičit." pohladila Roxy mrňouska. "Tak jak ti budem říkat slaďouši?" tulila se Erin ke štěňátku, kterému se to ohromně líbilo a oblízalo jí celý obličej. "Hmm.. budeš Falko!" zvedla ho do vzduchu a štěňátko kníkavě zaštěkalo. Malý ocásek mu lítal jak šílený. A tak měla Erin konečně svého vysněného psa..
Falko
Byl to malý rošťák. Jakmile Roxy odjela, začal jančit, pobíhal kolem, vše očichával a běhal za Erin jako zamilovaný blázínek. Málem jí i počůral botu, ale stihla uhnout. Falko tedy zkropil jen chodník. Bohužel ho potom nenapadlo nic lepšího, než se v tom celý vyválet a tak musel být vykoupán. Naštěstí byl zatím tak malý, že neměl šanci z vany uniknout. Celé odpoledne pak prozkoumával nové prostředí a pobíhal po domě, prolezl všechny místnosti, vymetl každou skulinku, sežral plnou misku granulí a pak padl vyčerpaně k míčku, který pro něj sice zatím byl zbytečně velký, ale i tak se mu velmi líbil. Když šla Erin spát, uložila ho na jeden z pelíšků, ale Falko z něj brzy slezl a celou noc prospal na koberci před postelí své nové paničky. Spal tvrdě a zdály se mu opravdu divoké psí sny..
Přístav
Posledních pár dní, zbývalo Erin, před začátkem nového školního roku. Rozhodla se je věnovat prozkoumávání své nové domoviny. Vyrazila do rybářské čtvrti, protože na ni viděla ze svého domu a zatoužila ji prozkoumat zblízka. Rybářské sítě, bojky, racci, ztrouchnivělá prkna od mořské soli a spousta beden. Klasický přístav a v něm spousta toulavých kočiček, čekajících s nadějí na nějakou tu loupež, na návrat rybářských lodí, který vyplouvaly brzy ráno. Byli tu stánky s čerstvými rybkami a Erin tu zakoupila i nějakou tu dobrou namletou rybku pro Falka. Prohlédla si ještě obrovskou sochu kotvy, která byla na místě, kde trůnila, úplně perfektní a na celý přístav tak dohlížela. Erin vše nafotila, aby to mohla poslat emailem Roxy a zamířila domů, za svým opuštěným pejskem. Očekávala že najde ukňučenou smutnou hromádku, ale Falko si snad ani nevšiml, že byla pryč. Byl celý zaprasený! Vyválel se v bahně pod keři a láskyplně cumlal svůj milovaný míček. Erin ho tedy musela opět vykoupat..
Nezvaný host
Té noci zaslechla Erin z hlavní místnosti šramot. Nejdřív si myslela, že je to Falko, ale ten jí spokojeně chrupkal na pantoflích. Neochotně tedy vylezla z vyhřáté postele a šla hledat, co se děje. "Snad to není zloděj.." špitala si pro sebe když opatrně otevírala dveře z ložnice. Nebyl to zloděj. Byla to myš! A pěkně vyžraná myš. "Ne tak tohle teda ne!" naštvala se Erin "Falko! Zažeň jí!" zavolala svého malého hlídače. Falko se líně zvedl, ale jak zahlédl myš rozběhl se a skočil po ní. Vlastně ne, skočil po své hračce, oblíbeném jednorožčím míčku, který chtěl uchránit před vetřelcem. "Hmm, tak dík.." povzdechla si Erin. Myš zalezla za bednu s hračkami a tak musela Erin vše odsunout. Byla tam vykousaná díra do zdi. "No paráda!" zaklela Erin a strčila tam myší pastičku. Místní ji už varovali, že tady v přístavu u vody je myší a krys hojně a že by si měla pořídit i kočku. Erin na jejich rady nedbala, protože si myslela, že do nového domu se jen tak nedostanou. Ó jak se mýlila. "Tak fajn, zítra jdu do útulku, potřebujeme posily." řekla Erin Falkovi, vrátila nábytek na místa a zalezla do postele. Ještě byla trošku teplá..
Kočičky
Hned ráno Erin zavolala do místního útulku, jestli nemají k dispozici nějakou opuštěnou kočičku. Paní jí poradila, ať se staví na Bindletonské veterinární stanici, že to má blíž a většinou jim opuštěná zvířátka vozí odtamtud. Erin tedy šla. Cestou potkala moc pěknou sochu Pejska očichávajícího se s kočičkou a zadoufala, že Falko přijme nový přírůstek stejně. Veterinární klinika měla narváno. V čekárně sedělo nejméně šest simíků s mazlíčky a další byli v ordinacích. Erin čekala dobrou hodinku, než na ní sestra měla konečně čas a vzala ji do dočasného útulku za veterinou. Nějak se to zvrtlo a Erin se nevrátila s jednou kočičkou, ale hned se dvěma. Kocour se jmenoval Felix a kočička Mína. Felix byl přesně to, co Erin potřebovala, nebojácný kocour, který rád lovil myši a Mína.. to byla plachá mazlivá kočička, která v útulku zkrátka trpěla a Erin ji tam prostě nemohla nechat. Měla roztomilý obleček, setra Erin vysvětlila, že kapuca jí pomáhá zvládnout okolní stres a připadá si tak víc krytá. Když se vrátili domů, Falko nevěřícně koukal z verandy, co to s sebou ta jeho panička přitáhla..
Velký pes
Školní rok byl v plném proudu a Erin se musela učit jako divá. Veterina byla sice její sen, ale bylo to zatraceně těžké studium. Naštěstí ji to bavilo a tak jí každodenní hodiny učení doma tolik nevadily. Falko už ze štěňátka vytáhl na pořádného psa! Erin s ním chodila každé ráno před odchodem do školy běhat. Musela si sice přivstat, ale stálo to za to. Udržovala se ve formě a Falko se unavil a tak neničil nábytek zatímco byla pryč. Vyplašená kočička Mína se v pohodlí domova zklidnila a společně s Felixem k sobě přilnuli víc než Erin očekávala. Dokonce tak moc, že byla Mína brzy po přinesení domů březí. Erin Felixovi hrozila kastrací, ale na koťátka se moc těšila. Ale takový kočičinec doma tedy neplánovala. Rozhodla se, že jedno kotě daruje určitě Roxy. Odpoledne učila Falka aportovat, už mu to začínalo pomalu jít a Erin se těšila, až s ním vyzkouší agility. Na to ale měla čas pouze o víkendech. Naučila ho také už dávat pac! Jednoho dne jí přišla smska od neznámého ctitele, "Ahoj krásko, nechceš jít na rande? Viděl jsem tě ve škole a chtěl bych tě víc poznat.". Erin byla překvapená, ale zvědavá a tak se rozhodla na rande kývnout. Doufala že to nebude nějaký podivín..
Přírůstky
Mína byla poslední dny dost neklidná. Její bříško narostlo a koťata chtěla ven. Chodila po celém domě a mňoukala, aby všichni věděli, že ona bude rodit! Erin ji musela pořád hladit a být s ní aby byla kočička klidnější. Musela kvůli tomu i odložit své rande, protože ze školy běžela vždycky hned domů. Brala to jako svůj první veterinární zákrok, přistupovala k tomu zodpovědně a snažila se být pacientce oporou a zařídit jí komfortní prostředí. Mína dostala dokonce nový svetřík, Erin se bála, že kapuca by jí mohla při porodu vadit a znervózňovat. Jednou v noci to přišlo. Mína padla na bok a hlasitě oddychovala. Erin u ní seděla celou dobu, měla kýbl s vlažnou vodou a ručník. Neustále Mínu hladila a opakovala jí jak je šikovná. Porod šel rychle. Mína porodila dvě koťátka. Byla po Felixovi béžová až smetanová. Erin pojmenovala kocourka Piškot a kočičku Sušenka. Rozhodla se, že je asi nikomu nedá a obě si nechá. Ale Felix to měl spočítané, Erin se ho chystala vzít na kastraci. Jakoby to tušil, toulala se celé dny po okolí a domů se vracel jen na jidlo. A tak se smečka rozrostla o dva další krčky..
První rande, první pusa
Další den vyrazila po škole Erin na slíbené rande, které už pár dní odkládala. Zrovna se jí udělala nějaká kopřivka a měla všude po těle červené spirálky. Proklínala ten pitomý keř s červenými trny, o který toho dne cestou ze školy zavadila. Ctitel už na ni čekal u vstupu do baru. Měl zelené oči a uhrančivý pohled. Byl sebejistý a podle chování i zkušený. Studoval o dva ročníky výš než Erin, takže byl starší a to bylo vzrušující. Jmenoval se Drake. Když viděl jak je celá osypaná neudržel smích, což Erin akorát rozdráždilo ještě víc a chtěla jít domů, ale Drake jí přemluvil aby zůstala a vzal ji do baru, kde jí jeho známá namíchala místní medicínku. Samozřejmě s alkoholem. Erin nebyla zvyklá pít a tak jí to rychle stouplo do hlavy, ale světe div se, vyrážka zmizela. Seděli spolu v přístavu a povídali si až do večera. Erin byla lehce přiopilá a dost jí to mluvilo, když se k tomu připočetl Drakeův vrozený šarm, vzhled a romantické prostředí, neměl to moc těžké. Když chtěla jít Erin domů, vzal její tvář do dlaní a lehce ji políbil. Neodolala. Byl to první polibek který dostala a odmítala se odtrhnout. Líbali se tam snad další hodinu. Erin šla domů jako omámená a možná že i trochu byla. Ale hlava poblouzněné puberťačky, která se před chvilkou líbila se starším klukem šílela radostí...
Leták
Ten den začal jako každý jiný. Roxy vstala a uvařila si kávu. Pěkně hnusnou kávu, protože jí prodavačka nacpala nějaká bio zrna a že prý jí to změní život, povedlo se, byla naštvaná hned po ránu. Ale rychle ji to přešlo, volala jí Erin. "Políbil tě?? No nekecej!" chechtala se Roxy, když na ní nadšená puberťačka v telefonu valila zážitky z předchozího večera. Roxy se zasnila a vzpomněla si na své první rande, které skončilo také polibkem. Pak si ale vzpomněla co následovalo další den a otevřela oči "Ne že s ním hned hupsneš do postele!" štěkla do telefonu. Dostala přednášku o tom, co si o mladé dívce jako myslí a že snad není pitomá. Hovor trval další půl hodiny. Roxy se oblékla a vyrazila do práce. Už se neživila jako prostitutka, to jen příležitostně, protože sex měla ráda a peníze ještě víc, ale našla si práci v časopisu pro ženy, kde psala rady typu "jak na muže", nebo "Potěšte ho v posteli" a podobné. Měla dost úspěch, protože v této oblasti měla spoustu zkušeností. Vážně se jí teď dařilo. Když míjela svůj oblíbený bar, koutkem oka přejela tabuli s letáky a inzeráty jako každý den. Ale tentokrát ji něco zaujalo. Přišla blíž, aby si leták prohlédla. Málem to s ní švihlo. Na letáku stálo "Pohřešuje se!" a byla na něm otištěná fotografie malé Erin. Asi tu visel pěkně dlouho, Papír byl opršený a fotografie rozmočená a ošoupaná, ale byla to ona. Roxy se rozhodla tam zavolat a prověřit to..
Našla se..
Roxy to v práci zabalila dřív, byla napjatá a myšlenkami jinde, takže stejně se na psaní článku nesoustředila. Vzala si taxík a zajela na adresu, která byla na letáku natištěná. "To je teda sídlo.." houkla Roxy, když ji taxikář vysadil na adrese, kterou mu řekla. Zazvonila a stará paní jí pozvala dovnitř. Když ji Roxy vysvětlila proč přišla, paní si jen povzdychla a odvedla ji do zahrady. Roxy byla zmatená. "Mio, je tu další.." špitla Odeta a odešla. "Já už to nevydržím, prosím běžte pryč.." odvrátila se bolestně černovlasá žena, sedící v zahradě. "Ale... já vím kde je vaše dcera..." vrtěla hlavou naštvaně Roxy. "Jistě a ta odměna za nález mé dcery vás vůbec nezajímá že? Jako ty před vámi.." podívala se na ni zpříma Mia. Nechala si odrůst ofinu a o vlasy se už nějakou dobu nestarala, takže její nezkrotné kudrny opět ožily a divoce rámovaly její tvář. Roxy zalapala po dechu "Jste to vy! Bože jste úplně stejná jako ona...!" přejel jí mráz po zádech a cítila jak ji na rukou vstává husí kůže. Mia nevěděla co říct, jen na prázdno otevírala pusu a hledala slova, Roxy jí znejistěla. "Nelžu vám, podívejte mám její fotky v telefonu.." začala Roxy listovat v galerii. Mia hbitě vstala, "Ach.." vzdychla a vodopády slz se jí řinuly z očí "..to je vážně moje holčička!" zajíkala se "Moje malá holčička!!". "Však se vám to snažim celou dobu říct." vrtěla hlavou Roxy a smála se. "Takhle vypadá teď tady stojí před školou.." dojela Roxy na poslední fotografii. "Bože jak vyrostla... je nádherná...To snad není možné. Ona studuje veterinu. Moje holčička která léčila plyšáčky..." smála se hlasitě Mia a nepřestávala plakat. Emoce se z ní valily jako lavina, jedna za druhou. Smích, štěstí, nadšení, smutek. Všechno jí zaplavovalo jako přívalové vlny. Povídaly si celý den. Roxy řekla Mie jak Erin našla, ale také to jak zapřela svou rodinu a nakonec se dohodly, že Roxy nejdřív za Erin pojede sama a nechá ji rozhodnout, zda chce svou pravou rodinu poznat. Mia souhlasila, už to, že její holčička žije, je zdravá, krásná a má život, který pro ni vždy chtěla, ji naplňoval nezměrnou radostí a štěstím..
Liam
Roxy chtěla přijet na návštěvu, že prý má novinu, ale Erin se potřebovala hodně učit a tak její návštěvu o pár dní posunula. Drake se ale odstrčit nenechal. "Zlato, trávíme spolu snad každý den už přes týden, musím se učit.." snažila se ho Erin poslat domů mezi polibky. "Já vím, ale nemůžu se tě nabažit.." nedal se Drake. "Přijde mi spolužák pomoct s doučováním, musíš už jít!" chechtala se Erin a odstrkovala ho, ale Drake to bral spíš jako hru a zase si jí přitáhl "Spolužák hm? Měl bych snad žárlit?" zvedl jí tvář za bradu a pohlédl do očí. " Asi jo, vyháním tě jen abych mohla být s ním.." provokovala ho Erin. "Tak to nikam nejdu.." zavrtěl hlavou Drake a vešel do domu. Padl na gauč. "No ták, dělám si legraci, ale vážně musíš jít, musím se to naučit Jsem pozadu!" snažila se ho za ruku zvednout Erin, ale stáhl ji k sobě. Po chvilce líbání si ji posadil na klín a přejížděl jí dlaněmi po těle. "Tak moc tě chci.." šeptal jí do ucha. Erin cítila jak jí začínají hořet tváře a rozpaluje se jí tělo. Byla vzrušená. "Copak ty nechceš?" políbil ji na krk. Odolávala, nechtěla s ním hned lézt do postele, ale hodně jí to znesnadňoval. "Crrrrrr" zazvonil najednou zvonek. Erin rychle vyskočila na nohy a pustila spolužáka dovnitř, zároveň vykopla konečně Drakea, který na ni ještě šibalsky mrknul. Jen s úsměvem zavrtěla hlavou a snažila se uklidnit svou rozhycovanou hlavu. Spolužák se jmenoval Liam, chodil s ní do třídy a co Erin nevěděla bylo, že ji od začátku roku miloval...
Doučování
"Takže ty a Drake..?" vyzvídal Liam hned jak vešel do domu. "Jo, jsme spolu teprve asi týden, ale je to fajn." přikývla Erin, vyvedená z míry náhlou otázkou. "Není náhodou docela děvkař?" vrtěl hlavou Liam, ale když zahlédl výraz Erin rychle se stáhl, "Teda alespoň jsem slyšel jak o tom holky ve třídě mluví." podíval se úkosem na zem."Vážně bys věřil nějakým drbům? Holky jsou závistivý Liame.." povzdechla si Erin. Raději se vrhli na učení. Erin potřebovala pomoct s chemií a tak s sebou Liam přitáhl pár baněk, aby jí ukázala reakce na vlastní oči a ona to tak lépe pochopila. Falko je přišel taky podpořit a zpovzdálí je sledovat. "Jé ten je krásnej. Miluju psy.." obdivoval ho Liam a celého ho pořádně vydrbal. Falko slintal štěstím. Nakonec se o psech a chemii bavili na střídačku celý večer. Erin byla ze studia docela zmatená, ale koncem večera už měla pocit, že tomu jakž takž začíná přicházet na kloub. Liam ji přemluvil k dalším společným studijním večerům. Erin byla ráda, že má pomocníka a že získala nového kamaráda. Liam byl zase rád za příslib dalších večerů s dívkou, do které se zakoukal..
Penny
Když už měla Erin chlapů plné zuby, sáhla po své jediné kamarádce Penny. Byla to podivínka a kočkomilka. Její kočička se jmenovala Laskonka. Jména pro Piškota a Sušenku vymýšlely spolu a tohle trio jim přišlo jako skvělý nápad. Od té doby co Mína zabřezla, si k ní Erin chodila pro rady ohledně péče o matku a čerstvě narozená koťata, v té době se začaly bavit a zjistily, že si vážně rozumí. Většinaostatních holek se s nimi bavit nechtěla. S Erin proto, že byla tak hezká a oblbovala nejlepší kluky na škole a s Penny proto, že byla prostě zvláštní. Takže to daly dohromady. "Co máš dneska v plánu? Drakea nebo Liama?" rýpala si do kamarádky Penny. "Ani jednoho, přijede dnes Roxy.. už týden jí odsouvám a ona furt naléhá. Prý má něco důležitého.." vrtěla hlavou otráveně Erin, neměla na návštěvu Roxy náladu, znamenalo to minimálně jednu přednášku o tom jak bezpečně provozovat sex a další o tom jak vztah nesmí narušovat její studijní výkon. Když Penny s Laskonkou odešla, Musela se Erin alespoň chvilku věnovat svojí smečce, což znamenalo vyhladit kočičky do úplného bezvědomí a Falka trochu unavit. Byl hrozně rád, když měl svojí paničku jen a jen pro sebe a nemotal se kolem ní žádný jiný samec...
Velké novinky
Erin se převlékla do domácího oblečení. Slunce sice ještě nezapadlo, ale ona byla unavená a nejradši by si šla lehnout. Místo toho ale musela čekat na Roxy. Ta přijela celá rozzářená. Nová práce jí dodávala sílu a odhodlání. Také ovšem zářila díky ještě výraznější barvě vlasů. "Lištičko!" vrhla se na černovlasé děvče hned jak vrazila do domu. Erin byla ráda že jí vidí i přes svou únavu, "Tak povídej, co bylo tak důležitého, že to už nemohlo počkat..?" pozvedla líně jedno obočí. Roxy nikdy nebyla moc dobrá v okecávání, všechno vždy říkala tak jak to bylo, jak to cítila a tak ze sebe vychrlila i tohle, "Tvoje máma Lištičko.. ona žije!" zubila se. Erin měla pocit jakoby jí někdo dal pěstí do hrudníku, najednou se jí špatně dýchalo a svíralo se jí hrdlo, "Ne, to není možné... zemřela." těkala pohledem po prostoru před sebou. "Je to pravda, přežila, byla dlouho v kómatu, ale rodina.. hledali tě... všechno ti řekne jestli ji chceš vidět. Čeká v taxíku před domem." kývla Roxy směrem ke dveřím. "Cože? Ne, ne, ne... to není ona, nemůže být! Viděla jsem jí zemřít!" křičela na pokoj Erin a vrtěla odmítavě hlavou. Zmocňovala se jí panika, cítila to, začala rychleji dýchat, hrudník se jí svíral a srdce jí bušilo až v hlavě. "Hej! Prober se!" propleskla ji lehce Roxy "Ta ženská je skvělá. Máš rodinu Erin. Máš babičku, dědečka, strejdu a máš matku. Všechny jsem poznala a jsou úžasní. Nevím proč jsi tenkrát utekla do San Myshuna, ale oni tě celou dobu hledali Lištičko, mají tě rádi. Hlavně ona. Už nemusíš být sama.." hleděla na ni vlídně Roxy. Erin se trochu uklidnila, snažila se na mámu vzpomenout, ale moc si ji už nepamatovala. Nevěděla jak zněl její hlas, detaily její tváře... bylo to tak dlouho. Vzpomínky na ni zapudila už dávno. "Můžu pro ni dojít?" zeptala se tiše Roxy. Erin se stále dívala stranou a dlouho váhala, ale nakonec přikývla..
Shledání
Jakmile Roxy vyšla z domu, Erin vyrazila ke dveřím vedoucím na zadní dvůr. Bála se tomu čelit, bylo toho na ni moc najednou a nemohla si srovnat hlavu. rozhodla se utéct a být chvilku sama. "Erin.." zastavil ji hlas těsně před brankou. Závan minulosti ji chladil vzadu na krku a chloupky se jí naježily. Ten hlas! Nepamatovala si ho, ale přesto byl tak známý, tak povědomý a tak uklidňující. Pomalu se otočila. Bylo to jako spatřit ducha. Cítila se vyděšená a překvapená zároveň. "M-mami..?" hlesla přidušeně Erin. V krku měla najednou úplně sucho. Pomalu k sobě vykročily. Mie už zase tekly slzy, nemohla je zadržet, "Jsem to já holčičko. Neboj se.." natahovala k ní ruce. Erin neplakala. Erin ale nikdy neplakala. Dětství ji zocelilo tak, že toho nebyla už snad ani schopná i když by si přála vyplavit ten nával emocí, co jí právě teď tak škrtil. Čím blíž byla, tím víc ji poznávala. Ty modré oči a ten uklidňující hlas, který jí kdysi četl pohádky na dobrou noc. Mia se celá třásla. Před ní stála mladá žena, dítě které si pamatovala, bylo dávno pryč, vzal si ho čas a ona nevěděla jak se chovat. Nechtěla ji vystrašit a bála se udělat sebemenší pohyb. Ale nevydržela. Vzala její tvář do dlaní a pohlédla jí zpříma do očí. Do těch krásně fialkových očí, které tak důvěrně znala a milovala, "Jsi tak nádherná... bože, tak jsi mi chyběla broučku. Tak moc!" plakala. "Mami.." špitla opět Erin. Víc ze sebe nedokázala dostat. "Nic neříkej, ššš..." objala ji okamžitě Mia a konejšivě ji houpala v náručí. V tu chvíli už to Erin nedokázala zadržet. Pevně se chytila mámina svetru a začala plakat. Roxy je dojatě pozorovala z okna...
Samostatná
Jak náhle se objevila, tak zase i mizela. "Vážně tu nechceš ještě zůstat? Musíme toho tolik dohnat!" naléhala na mámu Erin. Povídaly si celý večer a skoro celou noc, ale když paprsky ranního slunka začaly zalévat Brindleton Bay, rozhodla se Mia odjet. "To nejde. Máš tu svůj život, své přátele, školu...možná nějakého kluka.." uculila se Mia "..nechci se ti takhle nacpat do života a nutit tě ho kvůli mě měnit. Navíc jsem pyšná že jsi tak samostatná!" zatahala ji šibalsky za nos Mia. "Tak alespoň ještě dnes. Nepůjdu do školy a budeme si povídat.." prosila Erin. "Vidíš a to je ono. Už bys kvůli mě zatahovala školu. Kdepak, přijedu o víkendu s babičkou a dědou, nemůžou se tě už dočkat a strejda Eddie...pojď sem, jak se posílají ty fotky?" zírala Mia zoufale do telefonu. "Včera jsem ti to ukazovala.." protočila oči Erin, ale smála se "..tady klikneš a vybereš příjemce.." vysvětlovala. "Ahá! Strejda se z té fotky rozpláče až ji uvidí, je to hrozná citlivka, brečí i u animáků.." vrtěla hlavou Mia. "Těším se až je poznám." pohlédla na ni Erin a rozloučily se. Pro Miu to bylo těžší než dávala najevo, ale věděla, že to tak bude pro Erin lepší. Mia s Roxy odjely a Erin zůstala zase sama se svojí smečkou. Ale měla mámu a rodinu. Cítila se najednou úplně jinak. Tak šťastná a naplněná. Odpoledne měla rande s Drakem. Vlasy si nechala tentokrát vlnité a nesnažila se je rozčesat. Najednou viděla tu podobnost s mámou a moc se jí to líbilo. "To je fakt skvělý lásko." přitulil k sobě Erin Drake, když mu řekla, co se všechno stalo. Seděla mu na klíně a společně sledovali velký oheň, který každý večer hořel v přístavu. Byla to taková tradice města. Erin došlo, jak dobře se s ním cítí a rozhodla se, že by se jejich vztah mohl posunout dál. Byla šťastná a věděla, že vypadá dobře. Byla sebevědomá. Otočila se k němu a vášnivě ho políbila. Drake se zhluboka nadechl "Kotě, tohle mi nedělej, víš jak mě vzrušuješ.." pohlédl na ni vyčítavě Drake. "Nechceš jít ke mě..?" zašeptala mu do ucha. Drake ji div neshodil do ohně jak kvapně vyskočil na nohy...
Poprvé
Erin měla dobrý pocit, když viděla, jakou má z jejího rozhodnutí její přítel radost. Hodně jí překvapilo, že se jí několikrát po cestě domů ptal, zda je opravdu připravená a jestli to sama chce a nedělá to jen kvůli němu. Erin se už ale rozhodla. Chtěla objevit pro ni dosud neprozkoumané vody a Drake jí připadal jako ideální kandidát, na tuto plavbu. Byl pohledný, přitažlivý a zkušený. Navíc se s ním cítila příjemně a důvěřovala mu. Tolikrát kdysi Roxy načapala s muži, tenkrát jí to připadalo nechutné a odpudivé, ale poslední dobou na to myslela častěji a častěji a v noci se budila často zpocená a toužící po mužské společnosti. Puberta si s ní pohrávala a hormony volaly po vzrušujících nových zkušenostech. Drake byl nesmírně něžný a opatrný. Líbal ji něžně a po celém těle. Erin cítila jak se jí krev hnala do tváří a tiché steny vycházely z jejích úst. Falko nesouhlasně štěkal za dveřmi, ale byl naprosto ignorován. Drake se Erin neustále ptal zda jí nic nebolí a jestli je jí to příjemné, ale ona vrněla jako kočka a užívala si každý jeho dotyk či polibek. Bylo to krásné, nezapomenutelné poprvé. Takové jaké si představovala...
Sušenka a Piškot
Sušenka a Piškot opustili kotěcí kožíšky a vyrostly v pořádné šelmičky. Sušenka byla spíš roztomilý tvoreček vyžadující časté mazlení, projevy lásky a kartáčování své opečovávané, perfektně lesklé a načechrané srsti. Piškot oproti ní byl rebel, často mizel na dlouhé hodiny z domu a pobíhal po sousedství. Erin z něj byla na nervy, protože jí domů tahal všelijaké úlovky mrtvými myškami počínaje a rybíma kostičkama konče. Jako správní sourozenci, ale dohlíželi jeden na druhého. Když se Piškot někde vyválel v rybách nebo jiném hnusu, Sušenka mu kožíšek pečlivě očistila. On jí pak občas bral na dobrodružné výlety po okolí, aby se taky podívala mimo dům. Erin byla ráda, že mizí ven a ani jim v tom nějak nebránila, věděla totiž, že se vždycky vrátí. Když se občas doma sešly všechny čtyři kočky, bylo to k zbláznění. Hlavně ve chvíli, kdy začaly všechny najednou mňoukat...
Bar
Byl pátek večer a Drake rozhodl, že se ten večer půjdou trochu pobavit do baru. Erin se moc nechtělo, neměla náladu na nemístné řeči námořníků, kteří chodili do místního baru pít a osahávat mladé slečny, ale nakonec svolila. Drake se choval poslední dobou divně. Od té doby co začal být jejich vztah vážný, byl hrozně majetnický a žárlivý. Erin se to nelíbilo a často se hádali, to Drakea jen utužovalo v tom, že něco není v pořádku a že mu Erin určitě zahýbá a něco tají. Vyrazila do baru dřív, chtěla se ještě najíst a tak napsala Drakeovi smsku. V baru to bylo příjemné, majitelé se snažili a udržovali ho čistý a upravený. Kazili ho jen ty dvojsmysly námořníků a opilci spící pod stolem. Zatím tu byl ale klid a místo působilo útulně. Když dorazil Drake okamžitě Erin vynadal "Nemohla jsi na mě počkat?". Erin si jen povzdychla, "Vždyť jsem ti psala zprávu.". "Jojo, já vím, měla jsi hlad.." protočil oči Drake a u slova hlad naznačil prsty imaginární uvozovky. "Prosím tě já se nechci zase hádat.. těšila jsem se na tebe, co si to tady užít lásko?" dala mu ruce kolem krku Erin a udělal smutné oči. Zabralo to, Drake ji políbil a šli se bavit...
Tanečnice
Po setmění dorazil do baru DJ a Erin se začala až překvapivě dobře bavit. Drake pil s kamarády ze svého ročníku na baru a ona si šla zatancovat. Cítila se při tom dobře, vrtěla boky do rytmu a užívala si každou písničku. Její krásné ženské křivky se vrtěly na parketu všem na obdiv. Pár námořníků, kteří už byli v náladě, na ni pohvizdovalo od stolů, ale ona je ignorovala. Všiml si toho ale někdo jiný a tomu někomu, se to vůbec nelíbilo. Drake ji popadl za ruku a odtáhl z tančícího hloučku. Přitiskl ji ke zdi a rukou se opřel vedle ní, "Co to mělo být?" vyjel na ni vyčítavě. "Co? Jen jsem si chtěla zatancovat, co máš zase za problém?" nechápala Erin a připadala si trapně, všimla si že několik simíků se na ně dívá. "A to se musíš tak předvádět? Provokuješ každého chlapa v baru. Dělá ti to dobře viď?" pokračoval v kárání Drake. "Ty jsi blázen." koukala na něj nevěřícně Erin, "Víš Draku, tohle nemám zapotřebí, aby mě pořád někdo buzeroval za úplné pitomosti..." uhnula pohledem. "Co.. co tím chceš říct?" hleděl na ni zmateně Drake "Ty se se mnou rozcházíš? Ty se mnou??" naštval se. "Jo, už asi jo." pousmála se klidně Erin. "Počkej, já...omlouvám se, asi jsem to přehnal." snažil se to rychle napravit Drake. "A já ti na omluvy kašlu.." odstrčila ho Erin a odešla z baru. Drake praštil pěstí o zeď a mumlal si nějaké nadávky, ale Erin šla domů hrdě. Cítila se silná, nezávislá a volná..
Přítel
Druhý den to na Erin všechno trochu dolehlo. Když se vzbudila měla na mobilu osm zmeškaných hovorů a čtyři zprávy s dlouhými texty omluv a slibů. Vše od Drakea. Erin zahodila telefon do polštářů, vzala Falka a společně vyrazili na dlouhou procházku. Potřebovala vypadnout na čerstvý vzduch mimo město. Maják na útesu byl pro takový výlet skvělým cílem. Tyčil se majestátně nad rozbouřený oceánem a neohroženě plnil svůj úkol a navigoval lodě do přístavu, skrze zrádné vody. Erin s Falkem vystoupali až na jeho vrchol a nechali se ovívat silným větrem, který tam nahoře vládnul. Erin nasála tu nádhernou vůni moře a cítila jak se jí všudepřítomná sůl, kterou vítr nesl, ulpívá na pokožce. Nevadilo jí to, vzduch byl úžasný a krásně se jí tam dýchalo. Když dostatečně prosolení slezli po točitém schodišti zase dolů, Erin pustila Falka na volno, aby si taky trochu začmuchal a proběhl se. Ona si zatím našla pěkné místečko ve stínu a na chvilku si sedla. Najednou na ni dolehl smutek z rozchodu. "Co blázním, vždyť je to pitomec.." vynadala si a polkla, protože jí najednou vyschlo v krku a stáhlo se jí hrdlo. Najednou ucítila vlhký studený čumáček jak jí šťouchá do ruky a packu které jí škrábala na stehně. Falko vycítil, že je panička smutná a rozhodl se jí rozveselit. Erin dostala pořádnou nálož psí lásky. "Falko!" chichotala se Erin, když jí pejsek nepřestával lízat obličej a levé ucho. Ocásek mu lítal jako šílený. "Ty jsi ten nejlepší pes jaké jsem si mohla přát. A nejlepší přítel.." objala ho Erin a zajela prsty do jeho šedočerné srsti...
Rodina
Víkend. To znamenalo příjezd rodiny a Erin z toho byla pěkně nervózní, alespoň díky tomu ale nemyslela na Drakea. Dorazili pozdě odpoledne. Máma, starý pár, který Erin ihned označila za babičku s dědou, Roxy a vedle ní blonďatý muž s malou holčičkou na zádech, to musel být podle popisu strýček Eddie a jeho dcera Lory, čili sestřenice Erin. Její maminka, Eddieho manželka, prý nemohla dorazit, kvůli práci. Pak tam byl mladý pár. Černovlasý muž a bělovlasá dívka, kteří nemohli být o moc starší než Erin. Najednou jí hlavou probleskly vzpomínky. Netopýři, krev, zářící oči, ohromné sídlo, rakve... to jsou upíři! Erin tam stála v úžasu a sledovala všechny neschopna slova. Mladý pár ji najednou obklopil. " Proč jsi mi tenkrát utekla zlatíčko..?" hleděla na ni zoufale April, která si celé ty roky vše dávala za vinu. Erin si začala znovu vzpomínat, když si ji pořádně prohlédla "Já..já...já.." koktala a sklopila zrak "..já se tě bála.". April do sebe všechno zapadlo "Já ho zabila před tebou.." hleděla nešťastně na Idrise, "Nezlob se Erin, nezlob se.." objala ji pevně April. "Nezlobím." chytla se jí Erin. Všichni byli tak úžasní. Babička s Dědou jí několikrát zopakovali, jak krásnou vnučku to mají a neustále ji objímali. Odeta se cítila provinile za to, jak se k Erin chovala, když byla malá, ale Mia ji prosila, ať to už nevytahuje, že tím stejně tenkrát ublížila spíš jí než Erin. Malá Lory se Erin pořád vyptávala na její kočky. Byla jimi úplně posedlá. Celý víkend si povídali a poznávali se. Uteklo to tak rychle..
Drb
Zpráva o rozchodu Erin a Drakea se šířila školou jako plamen ve vyprahlém lese. Byl to nejžhavější drb od načapání učitele anatomie s učitelkou biologie na stole ředitele školy, který při jejich přistižení na celou školu řval, že jeho kancelář, není žádný šmajchlkabinet a vyhnal je ještě neupravené a téměř neoblečené před studenty, kteří zvědavě pokukovali na chodbách. "Vrrrrrr" zavibroval Erin vkapse telefon, "Ahoj Liame, ne nejsem doma, jsem s Falkem v parku. Jo klidně, doraž.." pokrčila rameny a šla trénovat svého psího kamaráda. Moc mu to nešlo, trochu si namlel při proskakování obručí. Brzy dorazil Liam "Takže jste se rozešli jo? Nechápu jak tě mohl tak buzerovat, jestli ho potkám tak uvidí.." vedl silácké řeči Liam a snažil se nasadit drsný výraz, aby Erin ohromil. Nezabralo to. "To nemusíš, už jsem si to vyřešila sama, není nutné to dál rozpatlávat.." zavrtěla hlavou odmítavě Erin. Liam se trochu zastyděl. Odpoledne strávili povídáním a aportováním Falkovi. Nakonec si sedli bok po boku psíka a hladili ho. Falko byl jako v ráji. Nejdřív hraní a pak dvojdrbání, to je přeci psí sen. Najednou se jejich ruce v psím kožíšku potkaly. Zdálo se že Erin si toho ani nevšimla, ale pro Liama to byla událost..
Odmítnutí
Slunce už zapadlo a tak Liam doprovodil Erin domů. Erin to připadalo zbytečné aby šel takovou dálku, ale nedal se odbít. Celou cestu sbíral odvahu na tu jedinou chvíli, na ten moment při rozloučení, který znal z filmů a seriálů, kdy muž políbí dívku svých snů a ona se do něj bláznivě zamiluje a pozná, že on je ten pravý. "Dík za doprovod, dobrou noc.." usmála se na něj Erin a chtěla jít do domu, ale Liam ji popadl za ruce a přes všechny nervy a pochyby ji políbil. Erin byla zaskočená, polibek mu neopětovala. "Co..co blázníš Liame??" otočila se od něj, protože nemohla unést ten smutný pohled. "Já, nezlob se prosím, musel jsem to zkusit.."snažil se zachránit situaci Liam a otočil ji zpátky k sobě. "Já to... necítím to tak Liame, nezlob se." omlouvala se mu Erin, celá ta situace byla dost trapná a velmi brzy se stala ještě trapnější. "Ale, ale, ale... kdopak to chce dostat přes hubu? Liame?" kráčel k nim pomalým, motavým krokem Drake. Byl opilý. "Co tu děláš?" vyštěkla na něj Erin. "Promiň zlato, kazim ti rande? To jsem nechtěěěěl.." utahoval si z ní Drake "..vidíš, měl jsem pravdu, sotva jsme se rozešli, hned se taháš s dalšim. Ty malá couro.." přibližoval se k Erin Drake, když ho Liam přerušil, "To by snad stačilo, nech ji být!". Drake ihned zaměřil svou pozornost na něj "Co si to řekl?" vyjel na něj vztekle..
Opilec
"Na ně co jsem se tě ptal!" vyštekl znovu Drake. "Slyšel jsi mě, máš upito, necháme ji být.." snažil se ho odvést Liam, ale Drake ho popadl za paži. "Neříkej mi co mám dělat! Je moje!" podíval se na Erin. "Akorát se ztrapňuješ.." špitla si pro sebe a zavrtěla nevěřícně hlavou. To už Liam nevydržel, byl to pohyb tak rychlý, že ho ani střízlivá Erin nestihla pořádně zaznamenat, Liam se vysmekl z Drakova sevření a udeřil ho chvatem do hrudníku, Drake prudce vydechl a zavrávoral, ale Liam si ho přidržel za rameno "Nechci žádné problémy Drakeu, naposledy tě žádám, aby jsi odešel.." hleděl na něj odhodlaně Liam. Erin se na něj dívala a nevěřila svým očím, kam zmizel její ostýchavý kamarád? "Zbláznil ses? Myslíš že ti jí jen tak nechám?" nevzdával se Drake. "Jak chceš.." pokrčil rameny Liam a vrazil Drakovi pěstí. Opět to byl velmi rychlý a nečekaně silný úder. "Tak to by snad stačilo ne?" skočila mezi ně Erin, "Je jen opilý, to zvládnu, můžeš jít.." podívala se Erin odhodlaně na Liama. Drake se mezitím svalil na zem. "Ty... ty ho tu chceš nechat přespat?" koukal na ni nevěřícně Liam. "Nemůžu ho nechat takhle bloudit po sousedství... je to moje vina, že je v tomhle stavu.." sklopila zrak Erin. "Ale no tak.. neměl tolik pít, co když ti ublíží?" naštval se Liam. "Neublíží mi. Neboj se. Děkuju Liame, zítra se ozvu." políbila ho na tvář Erin a pomohla Drakeovi vstát..
Sliby
Když Liam přestal klít a odešel, Erin pomohla Drakeovi na nohy a odtáhla ho domů. Rozhodla se, že ho uloží na gauč, protože v posteli ho opravdu nechtěla. "Pozor, pomalu, už jen kousek. Doufám že mi to tu nepoblinkáš.." táhla ho z posledních sil Erin. Drake se svalil na gauč jako balvan. "Au, moje hlava, asi jsem to troku přehnal..." mnul si spánky Drake. "Jo, kdyby trošku.." vrtěla hlavou Erin, "Tohle nejde Draku, nemůžeš sem jen tak přijít a čekat, že se všechno spraví. Choval ses jako pitomec a teď se tak chováš zase." odvrátila zrak a hleděla na barevný koberec na podlaze, jen aby unikla jeho smutnému pohledu. "Já vím, já vím... všechno jsem zvoral!" chytil si Drake obličej do dlaní, "Ale víš co? Já se změním, dej mi ještě šanci kotě, no tak. Prosím.." chytil ji za ruku a pohladil po tváři. Pohled raněné, umírající laně měl nacvičený dokonale, ale na Erin tohle neplatilo, "Ne. Nezměníš. Možná na chvíli, ale pak stejně zase začneš žárlit a bláznit. Nemá to cenu, promiň.." pustila jeho ruku Erin a šla spát. Trošku se bála že za ní půjde, ale Drake usnul jako miminko hned jak zhasla světla. Když se Erin ráno vzbudila, byl už pryč..
Jake
Erin se ráno cítila provinile kvůli Liamovi. Snažil se jí polbit, ona ho odmítla a pak se ještě musel poprat s jejím ex, kterého u sebe následně nechala přespat.. připadala si jak v nějaké telenovele a cítila se trapně. Slíbila mu, že mu ráno zavolá, ale přišlo jí lepší zajít za ním osobně. Žil se svojí rodinou v malém domku na okraji města, kde začínaly pole a lesy. Erin se hezky prošla, pročistila si hlavu a když dorazila k domu, bez váhání zaklepala. Liam ji zahlédl zahlédl z okna, ale ona si ho nevšimla. "Sakra, nechci s ní teď mluvit.." zalezl spěšně do kuchyně, kde postával jeho starší bratr Jake, "Nebuď jak malej.." protočil očima. "Nevím co jí mám říct! Odmítla mě, je to trapný.. běž jí prosím říct, že nejsem doma." žadonil bratra Liam. "Měl by ses tomu postavit čelem jako chlap, ale fajn, jak chceš.." vrtěl hlavou Jake, ale šel ke dveřím. "Ahoj." pozdravil venku přešlapující dívku. "Ahoj, ty budeš Liamův starší bratr že? Jake?" hádala Erin, poznala ho hned, Liam o něm občas mluvil a navíc si byli tak podobní, že to nemohl popřít, ani kdyby chtěl. "Jo to jsem, ty jsi Erin viď? Hele.. Liam tu není promiň, odešel do města." snažil se krýt bratra Jake. "Chápu, nechce se mnou mluvit.." ušklíbla se Erin. Jake mohl lhát dál, ale přišlo mu to dětinské, tohle už měl za sebou, "Ne, promiň.. je to ťulpas, dej mu čas.." usmál se na Erin a pokrčil rameny. "Jasně, díky." poděkovala Erin a dala se na odchod. Jake za ní chvilku koukal, zaujala ho, ale začínat si s holkou do které se zakoukal jeho bratříček. To by nedělalo dobrotu a Jake to věděl..
Bručounka
Erin byla nabručená a nechtěla nikoho vidět. Odpoledne trávila s Falkem na zahradě, jen se tam tak válela a koukala na mraky, "Podívej Falko! Ten mrak vypadá jako kočička!" ukázala Erin k nebi a psíkův pohled vyletěl vzhůru jako raketa. Na kočky už byl vysazený, ty čtyři co mu okupovaly teritorium, mu bohatě stačily. "Takovej hezkej den a ty se tu takhle válíš.." ozval se milý hlásek. Byla to Penny, jediná kamarádka, kterou Erin měla a díky bohu za ni, na chlapy teď opravdu neměla náladu. "Ahoj Pen, co že jsi tak vyfintěná?" mžourala Erin proti sluníčku. "Na pláži je dneska párty, budou tam všichni lidi ze školy. Pojď jdeme.." zvedla ji nadšená Penny. "Cože? Párty? Ne díky.." zaxichtila se Erin. "Cože? Próč? Ty taková pařmenka.." nechápala Penny. "A co když tam zas potkám Drakea nebo hůř, Liama, ten mě ani nechce vidět a to mě včera políbil..." povzdechla si Erin, byla z toho otrávená. "No a? Drake je pitomec a Liam? Jeho problém, nebudeš kvůli tomu, že je srab zalezlá doma! Třeba potkáš někoho nového." mrkla na ni lišácky Penny. "Jo, ještě to tak.." zasmála se Erin. "No vidíš, už se bavíš, jdeme!" popadla ji za ruku Penny a táhla ji pryč. "Fajn.. ale jsi hrozná.." mručela Erin, ale nechala se odtáhnout. Slunce už zapadalo a dívky vyrazily za zábavou..
Párty u ohně
Když společně dorazily na místo, obě vydechly úžasem "Waaaaau!". Po pasece postávaly nebo posedávaly hloučky studentů, kteří sem přišli za zábavou, popovídat si s přáteli, nebo najít spřízněnou duši. Mezi hloučky se mihotala různobarevná světla svíček a celé místo působilo nesmírně magicky. Korunoval ho fialově planoucí oheň uprostřed uskupení, kolem kterého tančil muž do půl těla svlečený a bosý. Ohňové lampy mu divoce vířily v rukách a malovaly kolem něj úžasné obrazce. Jeho potem lesklá, vypracovaná hruď se rýsovala ve světle plamenů a stíny tančily a zvýrazňovaly každý jeho sval. Erin polkla. Byl to Jake. Měla pocit, že jí úplně hoří tváře, ještě se takhle necítila, "To asi od toho ohně.." pomyslela si. "Hele, je tu Liam.." kývla hlavou Penny ke vzdálenému okraji hloučku "..měla jsi pravdu, tak jdeme nemusíš tu s ním být.." popadla svoji kamarádku za ruku, ale Erin ji přitáhla zpět "Nechci, zůstáváme. Už jsi někdy viděla něco tak perfektního?" zírala na Jakea neschopna otrhnout pohled. "Je skvělej... ale pro tebe asi ještě víc.." všimla si pohledu své kamarádky Penny a začala si z ní utahovat "..jdi do něj, je to fešák!" postrkovala ji. "To nejde, je to Liamův bratr.." kousla se do rtu Erin. Tak ráda by za ním šla. Tak moc ji to k němu táhlo, ale věděla že to není dobrý nápad. "No a?" zhoupla se v kolenou Penny. "Ty jsi hrozná fakt, vůbec mi nepomáháš!" strčila do ní se smíchem Erin...
Záře
Holky se posadily na okraji hloučku a drbaly, jak už to holky občas mívají zvykem, všechny okolo postávající studenty. "Hele tamhle je Suzane Talyová! Prý se na minulé párty hrozně opila a pak pozvracela Dominikovi auto.." šeptala Penny Erin do ucha "A támhle je ten nový kluk, co se přistěhoval, jeho rodiče jsou prý hrozně bohatí a je to takový snob... hele už se na něj lepí místní zlatokopky!" špitala nadšeně Penny dál a s úžasem pozorovala scénku před sebou. "Ty jsi jak nějaký místní zpravodaj.." smála se kamarádce Erin "..víš všechno o všech!". Penny se pyšně zazubila. "Čemu se tu tak chichotáte vy dvě?" přerušil najednou jejich slepičení mužský hlas. Erin sjela pohledem na dvě nohy stojící přímo před nimi, které vůbec neviděla přicházet a pohledem vyjela až nahoru, odkud na ni shlížely dvě krásně modré oči. "Jakeu!" vyjekla a posadila se. "Můžu se k vám přidat? Chci se taky zasmát a moc lidí tu už neznám, dostudoval jsem předloni, takže.." pokrčil rameny a posadil se k dívkám. Povídali si o všem možném, o škole, o práci, Erin zjistila, že Jake taky studoval veterinu, jako jeho mladší bratr Liam, který nyní kráčel v jeho stopách. Byl teď na zkoušku zaměstnaný jako pomocník místního veterináře a Erin mu hrozně záviděla, taky už chtěla mít studium za sebou a začít pracovat. Penny viděla jak to mezi nimi jiskří a tak se přesunula k ohni s tím, že si opeče buřtík, aby ty dva nechala o samotě. Jake si chtěl trochu poposednout a přitiskl při tom svou nohu k té Erin. Nebyl to záměr, ale uculil se u toho tak, že se Erin zase rozbušilo srdce, cítila to horko co jí polévalo a připadala si jako zblázněná třináctka. Snažila se nedat nic znát, ale její tělo se rozhodlo jinak. "E-Erin..? Ty nějak...záříš!" vyskočil na nohy Jake. Erin se podívala na své ruce. Jake měl pravdu. V poslední době už se jí to párkrát stalo, ale většinou spíš doma, když bláznila s Falkem. "Já... to se ti zdá, to je světlo od těch svíček. Musím už jít.." zvedla se s chabou výmluvou na nohy a rychle utekla..
Daika
Jake nad událostmi předchozí noci začal přemýšlel hned, jak otevřel oči. Co se to stalo? A viděl vážně to, co viděl? Možná se mu dostal olej z ohnivých lamp do očí a nějak mu rozmazal pohled, takže Erinina kůže vypadala jakoby zářila, ale proč by hned odcházela..? A tak opilý přece nebyl, nebo ano? Musela to dělat ona, ale jak? Hlavou mu vířilo tolik otázek a věděl že odpovědi na ně sám nevymyslí. Z dumání ho probudilo šťouchnutí vlhkých čumáčkem od jeho fenky Daiky, která se už nemohla dočkat ranní procházky. "Jé promiň granulko, já zapomněl, tak jdeme ven." podrbal ji za ušima. Jakmile Daika zaslechla slovo "ven", byla v mžiku u dveří a nervózně přešlapovala na místě, povzbuzujíce svého páníčka drobným kníkáním. "Nojo, vždyť už jdu, jen svetr..." vrtěl hlavou Jake, navlékajíc se do modrozeleného kardiganu. Bylo krásně a Daika táhla Jakea jako zběsilá za dům k parku, aby mohla očichat každý patník, strom, či keř, který jí mohl nějaký cizí pejsek přes noc označkovat. "Co myslíš, Daiko, mám za ní zajít..? Asi bych měl, omluvit se, choval jsem se jako pitomec.." rozmlouval se svou fenkou Jake, ta vesele pobíhala kolem něj a zkoumala okolí. "Nebo ne? Bude naštvaná... ale je tak prima, už dlouho jsem si s nikým tak nerozuměl víš?" polemizoval dál Jake. Daika se zastavila a štěkla na něj. "Tebe do toho samozřejmě nepočítám, neboj.." mrkl na ni Jake a fenka spokojeně pokračovala v průzkumu. "Hmm asi za ní zajdu. Máš pravdu. Je jiná, to jsem ale věděl, už od prvního pohledu.." zahleděl se Jake daleko za jezero. Fenka ho vytrhla ze zamyšlení štěkotem. "Je to jen známá, nemusíš hned žárlit.." zasmál se Jake a sklonil se k nadšené Daice, která mu ihned olízala obličej...
Protivka
Jake nebyl jediný, kdo se od rána trápil otázkami. Erin nemohla skoro spát a tak brzy ráno vyrazila na čerstvý vzduch, aby si trošku pročistila hlavu. V přístavu bylo prázdno, byla totiž sobota. Rybáři už dávno odpluli na moře za úlovkem a ostatní obyvatelé Brindleton Bay ještě spokojeně vrněli ve svých postelích. Erin seděla na mole sama a utápěla se v příšerných myšlenkách na svůj původ. Věděla,že její táta nebyl "obyčejný", ale netušila jak moc neobyčejná je ona sama. Co když se začne nějak.. měnit? Co když se její kůže potáhne šupinami a nakonec bude muset žít v moři, kdo se postará o její zvířátka? "Tak teď už fakt vymýšlíš kraviny Foxová!" vynadala si. Příjmení si už měnit nechtěla, i když se objevila její pravá máma, nějak jí to stejně táhlo víc k Roxy. Byla prostě Liška ze San Myshuna a toho už se nechtěla vzdát. Byl to pro ni domov. Ale Mia jí na rozdíl od Roxy mohla poskytnout odpovědi na otázky, které ji teď trápili a tak se rozhodla jí zavolat. "Erin? Děje se něco? Proč nespíš??" zívala rozespale Mia do telefonu, Erin se pleskla do čela, nedošlo jí kolik je hodin, "Promiň mami, vzbudila jsem tě.. já, potřebovala bych s tebou mluvit, mohla by jsi přijet?" poprosila ji Erin a Mia samozřejmě souhlasila. Kolem Erin se doma pořád motala Sušenka, poznala že je její panička rozrušená a snažila se jí svým neustálým otíráním zvednout náladu. "Ty moje měkoučká kuličko." objala ji Erin a cítila, že je jí hned lépe. V tu chvíli ale zazvonil zvonek a Erin se zděsila když zahlédla skrze prosklené dveře Jakea. "Ahoj.." začal opatrně Jake, když Erin otevřela dveře. "Hele nemám dneska náladu řešit včerejšek, co kdybys mě nechal být?!" vyjela na něj hned protivně Erin a s bouchnutím dveří zapadla zase do domu. Okamžitě litovala svého chování a stiskla pevně rty. Jake nestihl říct ani slovo...
Malá Vánoční vsuvka
Chtěla bych všem čtenářům popřát nádherné Vánoce s rodinou a lidmi, které máte rádi a kteří mají rádi vás. To je o Vánocích nejdůležitější.
Veselé Vánoce a šťastný nový rok!
Mamča
Erin si nadávala za to, jak se k Jakeovi zachovala. Alespoň dokud nedorazila máma, pak už neměla čas nad tím přemýšlet. Mia se dost změnila a jakékoliv znaky únavy, stresu a vyčerpání z toho, co si v životě prožila, byly ty tam. "Teda mami! Ty jsi ale kočka." objala ji ve dveřích Erin. "To Roxy, vynadala mi, že na svůj věk vypadám strhaněji než moje matka a vzala mě ke kadeřnici.." chechtala se Mia. Erin měla radost, že si spolu ty dvě rozumí, ale teď potřebovala hlavně získat odpovědi na otázky, které jí trápily. "Mami..." posadily se společně na gauč "...co jsem zač?" zeptala se bez okolků Erin. "Čekala jsem kdy to přijde.." povzdechla si Mia ".. jsi napůl simtariánka a napůl sixamanka drahoušku. Sixam je planeta, na kterou jsem se vydala zhruba ve tvém věku.". "Ty jsi letěla do vesmíru?" vyvalila oči Erin, sice něco takového čekala, ale stejně ji to překvapilo "To jsem...to jsem jako ufon?" zarazila se. "Tak trošku. Ta cesta byla největší chyba mého života, sixamané mi toho vzali tolik.. ale nakonec i přes to všechno mám tebe, takže bych za nic na světě neměnila. Ty jsi to nejlepší co mám." pohladila ji po tváři Mia a pousmála se. Erin se nějakou dobu vyptávala na spoustu detailů, které s tím souvisely, až se dostala k problému, který ji momentálně trápil "Mami já... občas zářím, není to nějak nebezpečné?". "Stávalo se ti to už když jsi byla malá, vypozorovala jsem, že je to jen ve chvílích, kdy jsi emocionálně na vrcholu, rozzuřená, smutná, hodně šťastná... musíš se snažit své emoce kontrolovat Erin, víc ti bohužel neporadím. Tvůj otec uměl emoce ostatních kontrolovat a taky mazat vzpomínky... nevím jestli i své." zahleděla se Mia do země. Erin si povzdechla, bylo toho na ni moc. "Myslím, že díky svým genům jsi ale mnohem vnímavější a empatická, určitě víc než normální simíci. I těmhle tvorečkům rozumíš perfektně už od malička. Řekla bych, že díky tomu, z tebe bude jedna z nejlepších veterinářek na světě." vzala Mia do náručí Mínu, která se jí třela o nohy. Erin se zamyslela a přešla k Felixovi, který jí jako na znamení souhlasu Miiných slov dal tlapičky do dlaní a něžně mňoukl. "To je hloupost.." chtěla se hádat Erin a zvedla kocourka, ale Felix jí zavřel ústa tlapkami a ona na něj koukala s vytřeštěnýma očima, "Nesnaž se mě umlčet Felixi!" chechtala se Erin, kocourek jí ladně vylezl na rameno a otřel se jí o tvář. "Vidíš! Mám pravdu.." smála se Mia. Zůstala přes noc, měly toho s Erin ještě hodně k prodiskutování..
Mazlíček
Když Mia dalšího dne odjela, na Erin opět dopadla tíha samoty. Hlavou se jí honily stovky myšlenek a zoufalství s beznadějí se pomalu draly z jejího nitra. Erin si povzdechla, úplně Jakea odstrčila a byla na něj tak protivná, že už ji určitě odepsal jako náladovou puberťačku. A to se jí tolik líbil. Uvažovala, že se mu půjde další den omluvit, ale na druhou stranu v ní vyvolával tak silné emoce, že by možná bylo rozumnější držet se od něj dál. Nevěděla ale, jestli to zvládne. Seděla tam a svaly na celém těle se jí napínaly stresem. Prsty nevědomky zaryla do matrace. "Co mám dělat?" ptala se sama sebe. Co by teď dala za objetí a bezpečnou mužskou náruč, která by ji pevně sevřela a ona by věděla, že jí nic a nikdo neublíží. Toužila po tom, co nemohla mít. Její beznaděj vycítila chlupatá kulička schovaná za postelí. Sušenka byla mazlící maniak a vycítila, že právě to její panička momentálně potřebuje a tak podlezla postel a otřela se Erin o bačkůrky s kostičkami. Erin ji zvedla a převalila se s ní na měkkou postel. Sušenka si to užívala, byla hlazená a drbaná a sama se láskyplně otírala Erin o tváře a pyžámko. Hlavičkou jí úplně narážela do dlaně jak toužila po pořádném vydrbání za ouškama. Pro Erin to byla skvělá terapie. Došlo jí, že má krásný domov, plný tvorečků, kteří ji upřímně milovali. Zklidnily se jí myšlenky a brzy se Sušenkou obě spokojeně usnuly. Nespaly však dlouho, protože k domu přišel muž, kterého Erin chtěla vidět ze všech nejméně. Byl to její, opět opilý, expřítel Drake, který vytrvale bušil na dveře a křičel její jméno...
Trhač
Erin se hrozně lekla, když zabušil poprvé, srdce se jí rozbušilo, ale ona se i přesto cítila podivně klidná. Z postele se vymrštila pružně jako kočka a tiše se vplížila do obýváku. Překvapilo jí, jak dobře vidí i přesto, že v obýváku byla úplná tma, ale její myšlenky šly stranou, když zahlédla za dveřmi Drakea. Přísahala by, že v tu chvíli zaprskala, jako to dělají její kočky. Rychle couvla a schovala se za roh aby ji Drake neviděl, ale na zdi vyselo zrcadlo a ona se lekla svého odrazu. "Proboha!" couvla kvapně. Její oči zářily ve tmě a její zorničky vypadaly jako kočičí, "Co to...?" zděsila se, ale její oči v tu chvíli pomalu vybledly a vrátily se do normálu. Netušila co to bylo a zírala na svůj odraz, "No skvěle, další novinka..". "Erin!" ozvalo se za dveřmi, Drake si jí všiml, když s leknutím couvla od zrcadla. Erin si povzdechla a otevřela dveře, "Co tu děláš Draku, skončili jsme.." snažila se ho zbavit Erin, ale on ji popadl za ruce a pevně držel "Prosím odpusť mi, já o tebe nechci přijít." žadonil. "Nech toho prosím tě.." snažila se ho setřást Erin, ale Drake padl na kolena a chytil ji kolem pasu, "Žádná není jako ty... žádná!" snažil se dál. "Asi by jsi měl víc hledat a míň chlastat.." odstrčila ho od sebe Erin, "Vypadni, už si nemáme co říct." zkřížila ruce na prsou. "Neodejdu!" vzepřel se Drake. " Jak chceš...Falko, trhej!" zavelela Erin a zamkla se v domě. Zlověstné vrčení mělo Drakeovi naznačit, že už tu dávno nemá být, ale on to nechtěl vzdát, "No táák, jsi hodnej pejsek, znáš mě, neublížíš mi viď?" snažil se psa uklidnit Drake, ale Falko bezvýhradně miloval a poslouchal pouze svou paničku a když zavelela, měli ostatní smůlu. Vyceněné tesáky byla druhá výstraha, ale když ani to nezabralo, Falko kousnul Drakea do nohy. Spíš ho výhružně štípnul, ale stačilo to, protože Drake s křikem utekl...
Psí návštěva
Pár dní uteklo a Erin se snažila vrátit svůj život zase do normálu. Podivnosti, které se jí poslední dobou děly, nemohla nijak ovlivnit ani vysvětlit a tak se je snažila ignorovat a dělat, že je úplně normální siminka. A ono to fungovalo. Chyběl jí poslední rok do ukončení studia a ona si dala za úkol věnovat se pouze škole. Osud tomu chtěl ale jinak. Toho rána zrovna uklízela pár dárečků od Falka, které jí poschovával na zahradě. Najednou se ale rozrazila branka a na zahradu vběhli dva psi, prvního Erin samozřejmě znala, ale jeho doprovod byl pro ni naprosto cizí. Pejsek byl vyděšený, špinavý a jak Erin brzy zjistila i hladový. Dívka se tak lekla až pytlík s Falkovými dárečky upustila. "Kohopak jsi to přivedl fešáku?" podrbala Falka, který na ni významně koukal. Jako správná chovatelka se o pejska náležitě postarala, dala mu najíst, umyla ho a když se uklidnil, snažila se zjistit něco o jeho původu. "Výborně, máš obojek!" zajásala Erin, "Těší mě Daiko." prohlédla si Erin pověšenou známku a fenka nadšeně zavrtěla ocáskem, "V případě nálezu volejte.." četla fixou napsané informace na obojku "Jake Evans, telefon.." Erin vyvalila oči, "Ty jsi fenka Jakea??" fenka při zaslechnutí jména svého páníčka nadšeně vyskočila a zaštěkala, "No to mě podrž.." vrtěla hlavou Erin a vytáhla hned telefon. "Ahoj Jakeu." pozdravila Erin, "Je ahoj! To jsem rád, že voláš, myslel jsem, že jsi na mě pořád naštvaná." ozval se vesele překvapený hlas z telefonu, "Nejsem, já jen... měla jsem toho teď hodně.." vykecávala se Erin "..poslyš, proč ale volám, našla jsem tvou fenku.", "Vážně!!?? Díky bohu! Hned k tobě jedu." zajásal do telefonu Jake. Erin byla ráda, že se mu konečně může omluvit za své chování a doufala, že se to mezi nimi opět vrátí do normálu..
Páníček
Opravdu dorazil během několika minut. Daika ho jen zahlédla a jak šílená k němu hned vyrazila. "Ty potvůrko jedna!" nechal se olizovat Jake, "Takhle mě trápit, víš jak jsem se o tebe bál?!" vyčetl jí, ale fenečka byla štěstím bez sebe a odmítala se cítit provinile. "Díky moc Erin, už jí hledám dva dny, fakt jsem se bál že je pryč.." podíval se vděčně Jake na černovlásku, která ho přišla přivítat. "Mně neděkuj Falko ji našel.." zubila se Erin. "Jo tak ty sis našla frajera, proto jsi mi utekla? Ty nevěrnice!" drbal ji Jake a Daice div neupadl ocásek jak s ním vrtěla, "Fakt moc díky." zvednul se Jake a oprášil se od chlupů. "Není zač, poslyš... chtěla jsem se ti omluvit za to, jak..."´začala váhavě Erin, ale Jake ji přerušil. "Prosím neomlouvej se, omluvit bych se měl hlavně já." vrtěl hlavou naštvaně Jake, "Musíme si promluvit, ale já teď už musím běžet do práce, se šéfem dnes objíždíme farmy v okolí, musíme oočkovat nějaký dobytek a pak se stavíme u jedné prvorodičky.." drbal se na hlavě Jake "... ale večer bych tě mohl vyzvednout a půjdem ven co říkáš? Dáme si jídlo a pokecáme." navrhl jí Jake. Erin se zase rozbušilo srdce, příslib večera stráveným s Jakem se jí velmi zamlouval, "To zní prima." přikývla s úsměvem. "Skvělý, tak já ti zavolám až budeme končit, číslo už na tebe mám.." oplatil ji úsměv Jake. Daika je sledovala a spokojeně vrtěla ocáskem. Když Jake s fenečkou odešel, začala Erin panikařit, "Proboha! Nemám co na sebe!" rozhazovala rozčileně rukama..
Společný večer
Nakonec se žádná večeře nekonala, syn Jakeova šéfa si totiž nedávno otevřel o město dál nový klub jménem Snowlake a on trval na tom, že se tam musejí jít podívat, že je to místo pro rande jako dělané, ačkoliv mu Jake několikrát vysvětlil, že o rande nejde. Erin byla ráda, že se zase jednou podívá do většího města a stylově se na to oblékla a učesala. Připadala si hrozně dospěle, nalíčená a na podpatcích. Jake na ní mohl oči nechat a cítil se velmi spokojeně, když ostatní muži v klubu závistivě okukovali jeho doprovod. Chodil pyšně jako páv. Dali si drink, pak druhý, třetí.. povídali si několik hodin, poznávali se víc a víc a zjišťovali, že toho mají spoustu společného. Ani jeden z nich nemluvili o událostech z večera u táboráku. Cítili se příjemně ve společnosti toho druhého a užívali si večer. Po pár dalších drincích Erin dokázala Jakea i přesvědčit, aby si s ní zatančil. "Já na to moc nejsem.." chechtal se stydlivě Jake na parketu. "Jen poslouchej rytmus a užííííveeej si tooo..." křičela na něj Erin přes hlasitou hudbu. Erin tančit uměla. Uměla to velmi dobře a věděla o tom. Znala své ženské přednosti a uměla je při tanci dobře předvést. Jakeovi to neuniklo a chvilku jen stál hypnotizován jejími vlnícími se boky. Erin si jeho pohledu všimla a znervózněla "Copak?" pousmála se na něj a pozvedla jedno obočí. Jake už byl lehce opilý a tak na něj už nemluvilo žádné svědomí, které by mu bránilo udělat to, co chtěl. Vzal Erin za ruku a pohlédl jí do očí, přiblížil se svými rty k jejím a ona zavřela oči. Pustil její ruku a vzal její tvář do svých dlaní. "Jsi tak nádherná." špitnul a políbil ji. Nejdřív lehce, ale brzy se už nemohl odtrhnout. Erin vylétla noha přesně jako ve filmech. Naštěstí jí alkohol otupil emoce a tentokrát nezářila, ačkoliv jí srdce bušilo jako šílené...
Kocovina
Alkohol je prima, jste díky němu uvolnění, veselí, upovídaní, zábrany jdou stranou, vše je najednou jednoduché a svět krásnější. Za tohle všechno, se ale musí zaplatit. Bolest hlavy, ztráta paměti, nevolnost a příšerný pocit vinny, který se dostaví s prvním otevřením očí. Jake s Erin na tom nebyli lépe. Pili celý večer a Erin si nedokázala vzpomenout, jak se vlastně dostala domů. Jake se probudil chvilku před ní a šílená bolest hlavy ho ochromovala tak, že se sotva posadil na posteli a zíral před sebe, ve snaze zastavit točící se svět kolem něj. "Bože co jsme to provedli, je mi příšerně.." rozvalila se na posteli Erin. "Já vím, mě taky.." zaúpěl Jake. "Ale... nespali jsme spolu, nebo..?" zarazila se najednou Erin, když jí došlo, že jsou v její ložnici. "Ne, neboj, na to bych se už určitě nezmohl, pamatuju si, že jsi mi dala klíče a já se snad půl hodiny snažil odemknout.." sklouzl na zem Jake. Erin se začala hlasitě smát a sklouzla k němu. Opřeli se zády jeden o druhého. "To jsme tomu dali... lituješ toho.. no víš, nás?" zeptala se opatrně. "Ne toho ne. Co ty?" zeptal se taky opatrně Jake. "Vůbec ne." zazubila se Erin "Líbil ses mi už od toho táboráku.." svěřila se s úsměvem na rtech a Jake se spokojeně zasmál, "Ale bojím se, co to udělá s Liamem.." opřela se o něj. "Taky jsem nad tím přemýšlel, ale... prostě to bude muset překousnout. Už jsem kvůli němu udělal hodně ústupků, tenhle neudělám." políbil ji na čelo Jake a vyskočil na nohy. "To byl moc rychlej pohyb, aaaa.." zamotal se a chytil se za třeštící spánky. Když bolest ustala pomohl na nohy Erin a našel své oblečení. "Musím jít do práce, ale pak ti zavolám a někam vyrazíme, co říkáš?" loučil se s Erin na čerstvém vzduchu. "Už se těším." políbila ho Erin a šla si udělat pořádné kafe..
Procházka s pejsky
Jake v práci skončili ten den brzo a tak se těšil, že stráví večer s Erin. Začátek vztahu je vždy tak vzrušující, plný objevování a poznávání. Jake už nějakou dobu s nikým nechodil a Erin byla první dívka, na kterou myslel celý den. Nemohl ji vůbec dostat z hlavy. Dal si doma sprchu, aby se trochu probral, ačkoliv kocovina už byla téměř pryč, navoněl se a vyrazil s Daikou za svou novou přítelkyní. Chtěl si ještě promluvit o tom všem s Liamem, ale jeho mladší bráška nebyl doma, tak to nechal zatím být. Procházeli se, dokud slunce nezapadlo a Brindleton Bay nezahalila tma. Pejsci po cestě objevili neuvěřitelně lákavou kaluž zapáchající tekutiny, ve které se nadšeně vyváleli a Daika nahodila tím smradem i Erin. "Fuj to je puch!" očichávala se Erin. "Daiko! Hrozně se omlouvám." snažil se situaci napravit Jake. "To nevadí.." smála se Erin "..jdeme ke mně, musím se převlíknout." vzala Jakea za ruku. pejsci spokojeně klusali vedle sebe a očichávali co se dalo. Erin se doma oblékla do pohodlného a hlavně voňavého oblečení a udělala večeři. Jelikož byla vegetariánka, udělala těstovinovo-zeleninovou směs. Trochu se bála co na to řekne Jake, muži mají většinou radši pořádný flák masa, ale Jake jí jídlo pochválil a opravdu si pochutnal. Erin z toho měla takovou radost, že zase začala zářit, tentokrát zeleně. Štěstím. Jake se nejdřív zarazil, ale snažil se nedat nic znát a záře brzy zmizela. Zbytek večera strávili muchlováním na gauči, zatímco piškot, využívajíc jejich nepozornosti, snědl zbytek těstovin..
Ublížený bratr
Jake se vrátil domů velmi dobře naladěný. Černovláska naprosto ovládla jeho mysl a on na nic jiného už ani myslet nechtěl, ale okolnosti ho donutily. Doma narazil na Liama. "Jé brácho, konečně tě taky vidím. Musíme si promluvit.." oslovil ho Jake. "Nemám náladu na další přednášky!" odfrkl vzdorovitě Liam "Cože? Co se děje?" nechápal Jake. "Vypadá to, že propadám ve škole... nemám na to! Vždycky jsem to říkal, dokud tu byl táta, bylo to jiné, ale teď.." odpověděl mu bratr. "Hele na tátu se nevykecávej, vykašlal ses na to to je celej problém!" vyjel na něj Jake. "Alé! Tady je ten můj Casanova!" vplula do místnosti jejich matka "Petty mi volala, že tě viděla, procházet se po městě s nějakou krásnou dívkou!" řekla až nepřirozeně stoupajícím tónem a zatahala za nos svého staršího syna, jako malého kluka. "Mami.." setřásl ji Jake "..jo, mám... přítelkyni.." odpověděl opatrně. "Konečně! Už bych chtěla vnoučata, Renda i Joanna už vnoučata mají! Máš už na to věk.." poučovala matka svého syna. "Nemám a Erin už vůbec ne, letos teprve končí školu.." protočil oči Jake, ale hned litoval, že to řekl. "Erin??" vyskočil Liam jakoby ho píchla včela. "To jsem ti chtěl právě říct, nějak jsme si sedli.." snažil se mu vše vysvětlit Jake, ale Liam to nechtěl slyšet, "Víš, že jí miluju, víš to!" řval na něj Liam. "Prosím tě jen ses do ní zakoukal, to není láska, navíc tě odmítla... promiň brácho, ale stalo se.." ospravedlňoval se Jake ačkoliv slyšel jak hloupě to zní. "Nejdřív jde škola do háje a teď mně zradí bratr.." zavrčel Liam, odešel a hlasitě za sebou zabouchl dveře od pokoje. Jakeova dobrá nálada byla ta tam, vystřídala ji provinilost a vztek..
Výlet do San Myshuna
Uběhlo několik týdnů a Erin s Jakem byli stále zamilovaní a spokojení. Jediný mráček na tomhle čistě modrém nebyl byl, že Liam stále trucoval. Ani s jedním nemluvil a ve škole propadal. Erin mu chtěla pomoci, protože on sám kdysi pomohl jí s učením, ale nebral jí telefony a ve škole se jí vyhýbal. Ona sama v posledním ročníku zářila, měli hodně praxe a Erin se svou až nadpřirozeně empatickou povahou překvapovala nejednoho zvěrolékaře. Ať měla praxi u kohokoliv, chvála na ni padala ze všech stran. Po tom všem si začínala konečně myslet, že její zvláštní DNA je nakonec přece jen k něčemu dobrá. Jednoho krásného, slunečného dne vzala Erin Jakea do San Myshuna. Slíbovala Roxy, že ji navštíví už dlouho a Jake nikdy neviděl jiné město než Brindleton Bay. "Váááu, takže tady jsi vyrůstala?" žasl nad velikostí metropole. "Víceméně.. jsem si docela jistá, že tady mě Roxy tenkrát našla. Smrděla jsem jako žumpa.." dělala si z toho legraci Erin. "Ty moje krásná bezdomovkyně." přitáhl si jí k sobě Jake a utahoval si z ní. "To je ale krásný pár!!!!" ozvalo se několik metrů od nich. "Roxy!" vyběhla k ní nadšeně Erin a skočila jí kolem krku. "Bože Liško! Ty jsi krásnější a krásnější. A jsi už dospělá ženská! Kdybys dělala to co dřív já... no měla bys do konce života vystaráno kočko... žádnej by tě neodmít!" chechtala se Roxy a prohlížela si Erin od hlavy až k patě. "Já radši zůstanu u těch zvířat.." zavrtěla hlavou kvapně Erin, "Mimochodem, tohle je Jake." ukázala na svého přítele. "No teda, ty jsi ale kus chlapa Jaku. Pořádně se mi o tu holku starej! Pojď seeem..." přitáhla si ho Roxy a objala ho, Jake nestihl ani nic říct, pořád mlela jen Roxy, on se akorát smál. "A je to vážně fešák, dobrá volba!" špitla ještě Roxy směrem k Erin, než ho pustila. "Já vím." uculila se Erin, "..pojďte už, mám fakt hlad.." zavelela. "Liška?" zeptal se nechápavě Jake. "Moje přezdívka tady.." mrkla na něj Erin. Pro Jakea to byl večer plný poznávání..
Prostě Roxy
Celý den mluvili o všem možném. Roxy na Erin práskla spoustu zajímavých historek a Jake s nadšením poslouchal, zatímco Erin nesouhlasně vrtěla hlavou. Na závěr vyrazili do Erininy oblíbené bowlingárny, kam kdysi s Roxy rády chodily. "Sakra to je vejška!" žasl Jake, když vyjeli až nahoru. Kam se na tohle hrabal Brindletonský maják. "Tak povídej.. jakej je?" mrkla šibalsky Roxy na Erin, zatím co Jake obdivoval výhled, "Takovej hezkej mužskej musí bejt šikovnej, kouká mu to z očí.." špulila rty smyslně Roxy. "Jono... víš my ještě nic.." koktala Erin a tváře jí zalily ruměnce. "Cože? Vždyť.. Jak jste spolu dlouho?" vyvalila oči Roxy. "Několik týdnů, teď přesně nevím.." přemýšlela Erin a snažila se vymyslet jak změnit téma. "Několik týdnů? Jsi snad jeptiška nebo co? To tě vůbec nevzrušuje? Vždyť není tvůj první, na co čekáš? S tvým tělem a mládím bych s ním řádila v jednom kuse. A všude! Podívej se na něj!" nechápala Roxy a kývla hlavou k Jakovi sedícímu na gauči. "No...víš.. já.. nechtěla jsem působit jako nějaká.." hledala vhodná slova Erin. "Rozumím.." chechtala se nahlas Roxy a sedla si k bublifukovači "..zlato na nic nečekej, nebo ti ho odvábí nějaká jiná, co se nebude bát jít na věc. Věř mi." poučila ji Roxy a natáhla dávku omamné esence z nádoby před ní. "Ty jsi asi jediná máma na světě, co nutí svoji dceru k sexu.." smála se Erin celá rudá. "Já ale nejsem úplně tvoje máma, takže můžu.." odvětila sebevědomě Roxy a pokynula jí ať jde za Jakem, "Běž a bav se. Jsi mladá a krásná Lištičko. Užívej si to, než to pomine." mrkla na ni Roxy a odešla na bar. Měla pravdu. Erin díky ní ztratila všechny zábrany. Sebevědomí jí vystřelilo jako raketa. Ať si Jake myslí co chce, Erin už, díky Roxy, nemohla myšlenku na noc strávenou s ním dostat z hlavy. "Ty jsi nějaká...přítulná." odtrhl se na chvilku Jake, zmatený náhlou vášnivostí své přítelkyně. "Hmm.." zavrněla Erin jako kočka a sedla si mu na klín ".. co kdybys dneska přespal u mě..?" zeptala se a políbila ho na krk. Neexistoval vesmír, ve kterém by ji dokázal odmítnout...
Magická noc
"Tady zastavte prosím." požádal Jake řidiče taxíku, kterého cestou nepatrně pohoršili mazlením na zadním sedadle. "Ale, ke mě je to už jen kousek, myslela jsem že...pospícháme." znejistěla Erin. Že by si to Jake rozmyslel? "Něco mě napadlo, pojď se mnou." vzal ji něžně za ruku a odvedl na molo, "Už jsi někdy byla u majáku?" zeptal se s šibalským úsměvem. "Jedno odpoledne jsem tam zašla s Falkem.." přikývla Erin a pokrčila rameny. "Ve dne to není ono.." mávl rukou Jake, skočil do lodi uvázané k molu a začal provazy uvolňovat, "Pojď, naskoč." pokynul Erin a ta nastoupila. "Jaku, čí je to loď?" zeptala se trochu podezíravě. "Neboj, patřila tátovi, nikomu ji nekradu.." uklidnil ji Jake a vyrazili od břehu. Vyschlý ostrov byl nedaleko. Takhle pozdě, už tam nebylo ani živáčka, jediná osoba na ostrově byla správce majáku a toho Jake moc dobře znal, "Kolem půlnoci usne jako dřevo a nic ho nevzbudí... můžeme si tu dělat cokoliv, co nás napadne..." přitáhl si ji vzrušeně k sobě. Erin na něj koukala neschopna slova, dokonale ji ohromil svou spontánností a sebejistotou. Úplně se mu odevzdala. Milovali se na pláži a Erin netušila, jestli se jí motá hlava z té slasti, nebo z rotujícího paprsku světla, které zářilo z věže majáku, nad jejich hlavami. Dopadaly na ně krůpěje slané vody z vln, které se rozbíjely o ostré útesy, drobný, zlatavý písek se lepil na jejich zpocená nahá těla, ale nic z toho je nezajímalo. Jake se nemohl nabažit krásného, hebkého těla své dívky a ona zase jeho pevné hrudi a silných paží. Zářila. Zářila vášní, ale Jakea už to neděsilo. Když se pak tajnou chodbou, kterou Jake znal, přesunuli do srdce věže, její záře splynula s jasným majákovým světlem a byla to opravdu úžasná podívaná. Několik námořníků lovících v temných vodách kolem ostrova, nevěřícně zíralo a mnulo si oči. Po několika hodinách, když slunce vycházelo, nastal čas posbírat oblečení, poházené různě po ostrově a zmizet. V ranních novinách se pak na titulní stránce objevila správa o tajemném přízraku, který ovládl místní maják...
Zahradnice
Měsíce utíkaly a vše bylo skvělé. Zkoušky se kvapně blížily, už téměř klepaly na dveře a Erin se potřebovala trošku zaměstnat, aby si uklidnila hlavu. Učila se každý den a občas i jezdila s Jakem a jeho zaměstnavatelem po okolních farmách, aby si trošku procvičila praxi. Odrodila dokonce jednu kravičku a i přesto, že byla celé upatlaná od plodové vody, sena a hlíny, cítila, že tohle je práce, která ji skutečně naplňuje. O to usilovněji se učila i přes Jakovi protesty, že to přehání a že je dávno připravená. Tentokrát se rozhodla pustit do zahradničení. Už dlouho si chtěla na zahrádce vysázet kočičí šantu pro ty svoje chlupaté kuličky, ale nikdy na to nebyla chuť nebo čas. Tentokrát se do toho pustila a osázela celý záhon. Mína ji zvědavě sledovala, jakoby snad tušila, že to bude pro ni. "Baf!" přepadl Erin zničehonic Jake a popadl ji do náručí. Erin vyjekla a hned na to se začala hystericky smát "Ty pako! Málem jsem se počůrala!" plácla ho do hrudníku vyčítavě Erin. Jake jí za tu ruku chytil, aby ho nemohla udeřit znovu. "Jen málem?" předstíral smutek, "Ne vážně, nemůžu se zajít podívat za svojí přítelkyní? Někoho tu schováváš nebo co?" začal se slídivě rozhlížet. Samozřejmě z legrace. "Jasně, skočil támhle do křoví, běž se podívat.." po-postrkovala ho provokativně Erin, "Měl jsi zavolat, vypadám hrozně. Jak nějaká domácí puťka.." skrývala tvář v dlaních. "Ale krásná puťka!" smál se Jake a Erin ho začala se smíchem kopat. Mína je nechápavě sledovala, ti dvounožci byli tak podivní...
MVDr. Erin Foxová
A bylo to tady. Závěrečné zkoušky! Erin si mohla konečně vydechnout a všechny starosti a nervy z ní spadly jako ohromný balvan a ona měla pocit, že může snad létat. Zvládla je bez nejmenšího zaškobrtnutí. Jake na ni čekal před fakultou a Erin mu šťastně skočila do náruče. "Jsem na tebe tak pyšný.." pohladil ji po tváři, když mu sdělila, že to zvládla "..pojď, mám pro tebe překvapení." vzal ji za ruku a odvedl domů. "Gratulujeme!!!!" zakřičelo překvapení, schované za domem na zahradě. Byla tu celá Erinina rodina, včetně April a Idrise. "Panebože! Kde se tu berete, jak..?" nechápala Erin "To ty? Tys je pozval?" otočila se na Jakea a ten přikývl, "Nemohl jsi přece vědět, že ty zkoušky zvládnu!" smála se Erin. "Nepochyboval jsem, zvládnul jsem je přece i já, takže pro tebe to musela být hračka.." mrknul na ni a nechal ji přivítat se s rodinou. "Kde je babička s dědou?" rozhlížela se zmateně Erin. "Zlatíčko, nechtěli jsme ti to říkat, když ses tak pilně učila, ale... dědeček onemocněl asi před třemi měsíci a po jeho smrti to šlo s babičkou rychle z kopce... už jsou zase spolu a spokojení. Byli by na tebe moc pyšní!" objala ji Mia. "Ach bože... to mě moc mrzí." zadržovala slzy Erin. "Moje holčička je vetrinářka! Nemůžu tomu uvěřit.." hladila ji po vlasech Mia a plakala dojetím. Nakonec to ale byla veselá oslava, postarala se o to Roxy s April. "Tak co, už spolu bydlíte hrdličky?" vyzvídala Roxy. "No, Jake už tu má většinu oblečení, kartáček.. a spíš tu vlastně skoro každý den!" podívala se Erin, překvapena svým zjištěním, na Jakea "Proč tu vlastně ještě nebydlíš?" smála se. "Jo, Jakeu proč?" přidala se k ní April. Jake jen pokrčil rameny "Nedostal jsem oficiální nabídku.." dodal ironicky s lišáckým úsměvem, Erin jen protočila oči, zavrtěla hlavou a smála se. Bylo to krásně strávené odpoledne..
Nabídka
Erin si užívala volno a klid. Dostala i několik nabídek na práci z míst, kde byla na praxi a kde si ji chválili. Byla nadšená, ale nevěděla pro co se má rozhodnout. Jake byl poslední dobou hodně nervózní a Erin nechápala proč. Nevěděla jestli to bylo tím, že spolu začali skutečně žít a ona ho třeba nevědomky něčím štvala, nebo byl mimo kvůli bratrovi, který neudělal závěrečné zkoušky a opakoval ročník, nebo zda si třeba nenašel nějakou jinou dívku a nevěděl, jak jí to říct. Teorií měla spoustu. "Proč jdeme dneska tak daleko lásko? Už nemůžu.." plahočila se za Jakem, který ji a psy táhl až na samotný okraj města. "Neboj beruško, už tam budeme." odpověděl nadšeně Jake, ten den z něj sršela energie, Erin nechápala co se to s ním děje. "Tak? Co na to říkáš?" zastavil se hrdě před jedním z domů. Erin si ho prohlédla a podle cedulí bylo hned jasné, že je to veterinární ordinace, "Páni, nevěděla jsem že je tu veterina. A co na to mám říkat?" nechápala Erin. Jake se zazubil "Je to moje.". "Cože???" zalapala po dechu Erin, "Jak..? Kdy..?? Co???" chrlila na něj v šoku nedokončené věty. Jake se zasmál, "Koupil jsem to tu asi před dvěma lety, chtěl jsem si tu otevřít ordinaci s bratrem až dostuduje, od té doby to tu zařizuju z výplat. Proto bydlím u matky, všechny peníze cpu sem." vysvětloval Jake, "Jenže bratr to zvoral... i kdyby dostudoval, nevím jestli bych s tím rozmazleným nafoukancem chtěl pracovat.." zakabonil se Jake, s Liamem si už vůbec nerozuměl, "No a tak mě napadlo, jestli bys tu se mnou nechtěla dělat ty?" navrhl jí opatrně Jake a zaxichtil se, jakoby očekával smršť nadávek. Erin tam stála s otevřenou pusou, "Ale... nemám skoro žádnou praxi.." zírala užasle na veterinu. "Ale já ano, dělám to už pět let, můžu ti radit a upřímně... bylas nejlepší v ročníku, na praxi jednička... Ty žádnou další praxi nepotřebuješ." snažil se ji přesvědčit Jake. Erin to chvilku promýšlela a pak Jakeovi skočila do náruče "Tak dobře!" zajásala nadšeně. V tu chvíli si vůbec neuvědomovala, jaký je to závazek a co všechno to pro ni bude znamenat..
Veterinární ordinace
Interiér Erininy a Jakeovi veterinární ordinace.
